Až k volební alianci přivedla dosud roztříštěnou tureckou opozici snaha omezit vliv prezidenta Erdogana a vládní strany AKP. Uzavřeli ji sociální demokraté seskupení v hlavní opoziční formaci Lidové republikánské straně (CHP), středopravá Strana dobra (IP), kterou vede populární exministryně vnitra Meral Akşenerová (61), proislámská Strana štěstí (OP) a středopravá Demokratická strana (DP).

Fyzikář jde do boje

Aliance se podle listu Hürriyet dohodla na prosazování principů, jako je svoboda médií a nezávislost justice. Obojí podle domácích i zahraničních kritiků prezident Erdogan tvrdě omezil, přesto on i jeho strana AKP, k níž se do koalice přidala nacionalistická Strana národní akce (MHP) a pravicová islamistická strana Velká unie (BBP), platí za favority červnových voleb. I když v nich budou stát „proti všem“.

Největší turecká opoziční strana, kemalistická CHP sází v boji o prezidentské křeslo na Muharrema Inceho (54), který slibuje, že bude bojovat za demokracii a bude nestranný. Bývalý učitel fyziky na znamení, že svému slovu dostojí, nenosí na mítinky placku se stranickým odznakem, ale s tureckou vlajkou.

Červnová smršť u uren
  • Parlamentní volby a první kolo těch prezidentských jsou v Turecku vyhlášeny na 24. června
  • K vítězství v prvním kole prezidentského klání je potřeba překonat 50 procent hlasů
  • Případné druhé kolo by se mělo konat 8. července
  • Hranice pro vstup strany do parlamentu je deset procent

„Budu prezidentem všech osmdesáti miliónů obyvatel Turecka. Členů AKP, MHP, HDP i OP, levičáků i pravičáků, (šíitských) alevitů i sunnitů, Turků i Kurdů,“ sliboval vášnivě na shromáždění v Ankaře. „Pojďme si vzít zpět svou budoucnost, která nám jako písek protéká mezi prsty. Oni (AKP) drtí naši radost ze života, kradou budoucnost našich dětí. Naše spoluobčany připravili o práci a zanechali je hladové svému osudu. Sebrali jim hlas a berou jim i dech. Naším úkolem je ale ukázat cestu ven,“ hlásal v narážce na čistky po nepovedeném puči.

Větší šanci utkat se s Erdoganem ve druhém kole má ale podle pozorovatelů Akşenerová, která se po založení Strany dobra loni v říjnu stala nejpopulárnější kritičkou autoritářského prezidenta.

Do prezidentských voleb vstupuje tato turecká „železná lady“ s jednoznačnou taktikou: „V prvním kole by měl prostě každý volit svého kandidáta. Ale ve druhém kole by opozice v zájmu naší země a demokracie měla zanechat vzájemného hašteření a podpořit opozičního kandidáta proti Erdoganovi, ať už je to kdokoliv.“

Kandidatura z vězení

Další opoziční strana, prokurdská Lidově demokratická strana (HDP) postavila do voleb svého bývalého předsedu Selahattina Demirtaše (45). Ten je ale od listopadu 2016 ve vězení a loni v prosinci s ním začal soud kvůli obvinění z terorismu, přesně řečeno pro podezření z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK).

V procesu, který jeho podporovatelé označují za politický, mu hrozí až 142 let vězení. HDP podle médií žádá, aby byl na předvolební kampaň a volby samotné propuštěn. Jinak by totiž musel oslovovat své voliče přes video.

Přes 100 tisíc podpisů pro kandidaturu sehnali také Dogu Perinçek (75), šéf levicové Vlastenecké strany, či Temel Karamollaoglu (76), předseda opoziční Strany štěstí, který slibuje, že po svém zvolení okamžitě zruší výjimečný stav, který v Turecku trvá už od neúspěšného pokusu o vojenský převrat v červenci 2016.

Červnové volby budou prvními volbami od doby, kdy voliči v loňském referendu těsně schválili změnu ústavy měnící parlamentní systém v zemi na prezidentský.
Reformu navrhl Erdogan, který tak v případě zvolení do nejvyššího úřadu získá víc pravomocí. Registrace prezidentských kandidátů skončila v neděli 13. května.