Volby však lze jen stěží označit za demokratické. Vybírat se mohou jen kandidáti pěti stran, které všechny podporují autokrativního prezidenta Islama Karimova. Všechny opoziční strany byly zakázány. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na protest proti nedemokratičnosti voleb vyslala do Uzbekistánu jen 21 pozorovatelů, aby nepotvrdila legitimnost hlasování.

Karimov postoj OBSE ostře kritizoval a zdůraznil, že organizace si "nemůže vyhrazovat exkluzivní právo na posuzování voleb". "Pozorovatelům OBSE se nelíbí, že volby se konají v klidné atmosféře, a jsou překvapeni nepřítomností tvrdé soutěže," prohlásil prezident, podle něhož v zemi není skutečná opozice a několik opozičních skupinek nemá širší lidovou podporu.

Zakázána je v Uzbekistánu především islámská Strany osvobození Hizb at-Tahrír. Karimov ji viní z vyvolávání nepokojů. V zemi došlo v desítkám sebevražedných atentátů včetně útoků na americké a izraelské velvyslanectví v Taškentu.  [celá zpráva]

Minulý týden Rusko dopadlo několik členů této Palestinci založené organizace, kterou považuje za teroristickou. [celá zpráva]

O 120 křesel v dolní komoře parlamentu se uchází 489 kandidátů, z nichž je 55 nezávislých, zbylé nominovaly strany. Po volbách má být zřízena i horní komora, z jejíchž 100 členů šestnáct jmenuje sám Karimov a zbytek mají tvořit zástupci regionálních parlamentů.

Jde o první volby od zavedení dvoukomorového parlamentu v roce 2002. Karimov vyjádřil naději, že parlament "bude reprezentovat všechny vrstvy společnosti".