Patří mezi ně Hans Binnendijk, expert Střediska transatlantických vztahů z Hopkinsovy univerzity, Alexander Vershbow, diplomat a exnáměstek generálního tajemníka NATO z think-tanku Atlantická rada, a Magnus Nordeman, ředitel Transatlantické bezpečnostní iniciativy.

Experti se na setkání s médii ve Washingtonu shodli, že Aliance udělala od roku 2014 v posílení obranných kapacit velký pokrok. Na obranu od té doby vynaložili evropští spojenci, USA a Kanada téměř o 46 miliard dolarů (948 mld. Kč) víc. Součástí nové strategie je i výzva ostatním členským zemím, aby postupně navýšily zbrojní výdaje na dvě procenta HDP.

Třicet divizí do deseti dnů

Aliance chce zásady nové strategie probrat na letním summitu v novém sídle NATO. K hlavním bodům mají patřit zvýšená mobilita spojeneckých vojsk a reforma velení tak, aby bylo pružnější. „Ideálně by mělo v případě potřeby nasadit do deseti dnů 30 divizí, 30 leteckých eskader a 30 námořních plavidel,“ řekl Právu Vershbow.

Podle Binnendijka jsou alianční armády členů EU nyní schopny postavit v případě nouze maximálně tři divize, což je málo. Dvě procenta na zbrojení vynakládá jen pět zemí NATO, šest se k této hranici blíží. Podle expertní projekce by se do roku 2024 mělo dostat na zmíněnou částku 15 zemí NATO, o rok později jako šestnáctá Francie.

„Skončila doba tažení proti terorismu. Dnes se vracíme ke klasické Velké hře a soupeření velmocí. Nezastírám, že hlavním smyslem je obrana před hrozbou Ruska,“ řekl Právu Binnendijk.

Trump už bere NATO vážně

Podle Vershbowa se nepotvrdily obavy, které ve velení Aliance vzbudil po nástupu do Bílého domu prezident Donald Trump. NATO tehdy označil za „překonanou organizaci“ a nevybíravě káral země, které na zbrojení dávají málo. Kombinovaným úsilím Mattise, ministra zahraničí Rexe Tillersona a dalších členů administrativy se ale jeho proruské impulsy podařilo eliminovat, zaznělo na panelu odborníků.

„Registrujeme velký zájem kongresmanů o transatlantickou spolupráci a také vstřícnost americké veřejnosti vůči NATO překvapivě roste,“ zdůraznil Nordeman.
Hlavní brzdou výdajů na zbrojení jsou podle něj Německo, Nizozemsko, Itálie a Španělsko.

Na dotaz Práva, zda NATO vzhledem k síle německé ekonomiky nevnucuje Berlínu svého druhu „militarizaci“, experti odpověděli záporně. Podle nich argumentace historickou zkušeností zaznívá výlučně z německé strany a jde svého druhu o výmluvu, sousedi SRN prý žádné obavy ze zvýšených výdajů SRN na armádu nemají.

„Více mě znepokojují statistické údaje, kolik letadel bundeswehru by dnes nevzlétlo a kolik ponorek by nedokázalo vyplout, a pokud ano, pak s tím, že se zcela jistě nevrátí do přístavu. Německo rozhodně má kam investovat,“ řekl Vershbow.

Na dotaz Práva, zda se nová strategie posíleného NATO může promítnout např. do situace v Afghánistánu, Vershbow připustil, že v to příliš nedoufá. Dodal ale, že jiná alternativa k západnímu angažmá není. Aliance zavádí v zemi podle něj „aspoň nějaký pořádek“. „Snad něco změní prezidentské volby v Kábulu. Třeba se aktivizují místní síly. Berme však Afghánistán aspoň jako důkaz, jak velkou má NATO výdrž a vědomí zodpovědnosti,“ řekl.