"Francie zcela jistě položí tuto otázku. Myslím si, že Turecko jako velká země má povinnost nezapomínat," řekl Barnier.

"Není to podmínka, kterou klademe, zvláště už ne podmínka pro zahájení rozhovorů. Z právního hlediska by to ani nebylo možné," konstatoval.

Sporné deportace

Francie oficiálně uznala genocidu Arménů zákonem v lednu 2001, jenž se týkal deportací Arménů v letech 1915-1917 do Sýrie, tehdy provincie osmanské říše. Podle Arménů tehdy zemřelo 1,2 až 1,3 miliónu lidí.

Turecko ale s tímto výkladem nesouhlasí. Tvrdí, že počet obětí dosáhl 250 tisíc až 500 tisíc. Nešlo prý navíc o genocidu, ale pouze o represe tzv. za trest. Arméni údajně spolupracovali s tehdy znepřátelenými Rusy.

"Evropský projekt je založen na myšlence usmíření," zdůraznil šéf francouzské diplomacie.

"To učinili Francouzi a Němci, když se usmířili, aby budovali novou Evropu. Smířit se s jinými, s nimiž jsme byli v konfliktu, znamená smířit se s vlastní historií. Soudím, že až přijde čas, bude se Turecko muset vrátit k této tragédii z počátku století, která postihla statisíce Arménů," dodal Barnier.

Šéfové států a vlád EU na pátečním summitu v Bruselu rozhodnou, zda Unie zahájí s Ankarou vstupní rozhovory.