Tzv. Groningenský protokol, umožňující ukončení života smrtelně nemocných novorozeňat a kojenců, zatím podepsaly desítky lékařů osmi univerzitních nemocnic v Nizozemsku.

Pět daných kritérií

Podle doktorů by o každém případě ukončení života rozhodovalo pět předem stanovených kritérií: dítě by muselo trpět neutěšitelnými bolestmi; nešlo by jej vyléčit, ani operovat; rodiče by se zákrokem museli souhlasit; postup vždy schválí další nezávislý lékař a konečně ukončení života - by mělo být "velmi šetrné".

Úřady tvrdí, že se nyní ročně nezákonně v zemi provede deset až patnáct euthanasii u velmi malých dětí. Ty přišly na svět s těžkými poškozeními, např. nemají mozek, a trpí nepředstavitelnými bolestmi. Při životě je pak dlouhé hodiny, dny i týdny drží jen speciální podpůrné přístroje.

Na celém světě lékaři podle Nizozemců ročně ukončí nezákonně život zhruba šesti stovkám těžce postižených novorozenců.

Jednání v roce 2005

Vláda již oznámila, že se bude požadavkem odborníků zabývat v nejbližších měsících. Příslušný návrh přitom sestavuje ministerstvo zdravotnictví. Vše bude předáno k posouzení parlamentu v roce 2005.

Nizozemsko jako první na světě legalizovalo euthanasii už v roce 2002. Týká se osob starších šestnácti let. V případě speciálního posudku, se souhlasem všech zúčastněných - tj. rodiny, úřadů i lékařů - může být život ukončen i lidem od dvanácti let.

Proti euthanasii novorozeňat a kojenců existuje v zemi vedle většinového souhlasu odborníků i silný odpor. Do čela aktivistů se postavila organizace Pláč pro život, jejíž aktivity podporuje mj. Vatikán.