V jednom bodě obžaloby byl Berlusconi zproštěn viny. V druhém milánský soud rozhodl, že k údajnému trestnému činu došlo už tak dávno, že je již promlčen. Berlusconi vždy říkal, že se stal obětí politicky motivovaného soudního pronásledování.

První bod obžaloby se týkal nejasných okolností, za nichž Berlusconi získal koncem 80. let při privatizaci potravinářskou společnost SME. Druhý bod z počátku 90. let se týkal údajného podplácení týmu římských soudců, kteří měli Berlusconiho společnosti Fininvest zajistit významné výhody. Vyšetřovatelé zjistili, že Fininvest převedl na švýcarský účet Renata Squillanteho, v té době šéfa vyšetřujících soudců římské prokuratury, částku 434 000 dolarů. Tento případ milánský soud označil za promlčený.

Během čtyři roky dlouhého soudního jednání stanul premiér před tribunálem jen třikrát, funkce premiéra mu prý neumožnila strávit tam delší čas. Proces byl loni přerušen poté, co parlament nechal projít kontroverzní zákon, jenž dal Berlusconimu imunitu, ale ústavní soud toto posléze zvrátil.

V samostatných procesech byli loni k dlouhým trestům odsouzeni Berlusconiho bývalý spolupracovník Cesare Previti a soudce Renato Squillante. Oba se odvolali. Berlusconi od svého zvolení čelit čtyřem obžalobám, jedné z uplácení soudce, třem z účetních podvodů.

Berlusconiho obhájce Niccolo Ghedini zdůraznil, že jeho mandant bude bojovat za úplné očištění od veškerého podezření z korupce. Naznačil, že s dnešním výrokem milánského soudu se Berlusconi nesmíří, protože "vrhá na jeho pověst stín", byť premiér vyjádřil nad rozhodnutím soudu uspokojen: "Měl jsem pravdu, když jsem zachoval (před vynesením rozsudku) naprostý klid, protože jsem se nikdy nedopustil žádného zločinu." Po celý procet tvrdil, že se stal obětí "rudých" soudců.