Hlavní obsah

Náboráři Islámského státu mají mezi Uzbeky žně

Právo, rm

Uzbecká policie začala ve čtvrtek vyslýchat otce, matku a 17letou sestru Sajfulláha Saipova (26), útočníka z Manhattanu. Sousedé vyšetřovatelům sdělili, že Saipov vyrůstal v bytě v metropoli Taškentu s rodiči a třemi sestrami. Rodina byla sekulární a do mešity nikdo nechodil.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Nedatovaná policejní fotografie Uzbeka jménem Sayfullo Saipov, který útočil autem na Manhattanu a zabil osm lidí.

Článek

Z facebookového profilu teroristy vyplynulo, že měl mnoho přátel z kyrgyzského města Oš obývaného Uzbeky. Leží ve Ferganské kotlině, která se táhne až do Tádžikistánu a je podle znalců kolébkou středoasijského islámského radikalismu.

Podle nepotvrzených zdrojů zde pobýval i Saipov, není ale jasné, jak dlouho. V roce 2010 došlo ve městě a jeho okolí ke střetům mezi Kyrgyzy a Uzbeky, které si vyžádaly stovky lidských životů. V témže roce Saipov přesídlil do USA.

Z Oše pocházel i Uzbek Akbaržon Džalilov, jenž letos v dubnu spáchal atentát v petrohradském metru a zavraždil tam 15 lidí. Z Kyrgyzstánu a Uzbekistánu se v posledních letech dařilo získávat pro tzv. Islámský stát mnoho bojovníků. Uzbečtí džihádisté bojují i v Pákistánu a Afghánistánu.

Foto: Tawhid Kabir, ČTK/AP

Pachatal manhattanského útoku Sayfullo Saipov na útěku před policií poté, co najel s pick-upem do lidí a osm jich zabil. Policisté ho střelili do břicha.

Saipov se odlišuje od většiny krajanů tím, že se radikalizoval až po několikaletém pobytu ve Spojených státech. „Imigranti ze Střední Asie se většinou snaží prosadit v podnikání a radikalizace u nich nebývá častá. Ovšem pokud ekonomicky neuspějí, mohou hledat smysl v příklonu k radikálnímu islámu,“ řekla Erica Maratová z americké Univerzity národní obrany.

K radikalizaci uzbeckých muslimů nepřímo přispěl prezident Islam Karimov, který konzervativní muslimy brutálně potlačoval. Zemřel po 27 letech autokratické vlády loni v září ve věku 78 let. Nepřátele režimu nechával mučit ve věznicích i ponořením do vroucí vody, což mnozí nepřežili. Za Karimova se zradikalizovaly některé složky společnosti a vzrostla emigrace.

V Rusku nyní registrují asi dva milióny Uzbeků. Jen zlomek se nechal zverbovat radikálním džihádismem. Je mezi nimi i Uzbek Rachmat.

Loni v prosinci se stal uzbeckým prezidentem Šavkat Mirzijojev, jenž autoritářské sevření společnosti poněkud uvolnil. „Černá listina“ podezřelých z teroru a automaticky za to vyhazovaných z práce byla zredukována z 17 582 osob na 1352. Nová hlava státu očekává, že tím sníží počet nespokojenců, mezi nimiž s úspěchem lovili náboráři Islámského státu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám