Dočasný klid zbraní by prý vycházel i z chování Izraele v době, kdy by obě strany jednaly o definitivním vyřešení vztahů. Izrael by měl mj. propustit tzv. bezpečnostní vězně a ukončit okupaci.

Když byl Júsuf dotázán, na jakém území by měla okupace skončit, řekl, že za hranicemi Izraele z roku 1967. To je odklon od dosavadní pozice Hamásu, která považovala za okupovanou celou historickou Palestinu včetně dnešního Izraele.

Júsuf řekl, že jeho hnutí "vyzrálo" a že uznává novou blízkovýchodní realitu. Apeloval mj. na mezinárodní společenství, aby přestalo Hamás označovat za teroristickou organizaci.

Dva názorové proudy

V Hamásu již několik let existují dva názorové proudy. Z jednoho občas zaznívají názory podobné Júsufovým; druhý používá mnohem radikálnější rétoriku, hlavní oporu má v Gaze a jeho známým představitelem byl Abd al-Azíz Rantísí, letos na jaře zavražděný Izraelem.

Vyhlídky na obnovení izraelskopalestinských rozhovorů posílily po nedávném úmrtí palestinského vůdce Jásira Arafata, jehož nyní v čele samosprávy dočasně nahradil Mahmúd Abbás. Izraelský premiér Ariel Šaron již řekl, že jednání v postarafatovské éře nevylučuje, byť jednou z podmínek je i ukončení protiizraelského podněcování v palestinských médiích.

Výzvy v médiích

Panarabský deník aš-Šark al-avsat právě včera napsal, že Abbásovo vedení takové podněcování sdělovacím prostředkům zakázalo. Zejména prý má být omezeno vysílání písní a videoklipů nabádajících k dalšímu pokračování protiizraelského povstání, intifády.

Izraelský armádní rozhlas včera uvedl, že ve stejně době Palestinci shromažďují záznamy veřejných vystoupení izraelských politiků a rabínů namířených proti Arabům. Smyslem tohoto počínání je prokázat, že podněcování k nenávisti existuje i na straně Židů.