Podle německého Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) evropští představitelé váhali s kritikou volebních machinací na Ukrajině, jen aby nemuseli za jednoho z hlavních manipulátorů označit právě Putina. Něco takového se podle listu příčí především kancléři Schröderovi, který v EU prosazuje myšlenku užších vztahů s Ruskem.

Za vším je podle listu i strach ze ztráty ruských dodávek zdrojů energie. "Nastal čas dát Putinovi jasně najevo, že ropa a zemní plyn nejsou nejdůležitějšími hodnotami demokratického západu," shrnul FAZ.

Podobně i rakouský Die Presse podotkl, že má Putin v Evropě "úžasné přátele -německého kancléře Schrödera, francouzského prezidenta Chiraca a italského premiéra Berlusconiho," a ti mu téměř všechno promíjejí. List ale také upozorňuje, že Unie čelí nelehkému úkolu hodnému zdatného žongléra: musí se totiž vyhnout jakémukoli sklouznutí do dob studené války, byť jen rétorickému, a zároveň musí trvat na dodržování nezpochybnitelných hodnot, na nichž je založen evropský rámec pro udržení trvalého míru.

Britský The Guardian se vrátil ke čtvrtečnímu setkání představitelů EU s Putinem, na němž se situace na Ukrajině podrobně probírala. Podle deníku nizozemský premiér Jan-Peter Balkenende a šéf zahraniční politiky Unie Javier Solana správně Putinovi zdůraznili, že je důležité, aby země usilující o bližší vztahy s Bruselem, nebo dokonce o členství v EU, dodržovala demokratické normy a pořádala svobodné a poctivé volby.

Komentátor listu podotkl, že vztahy Evropy s Ruskem jdou často po trnité cestě, avšak nyní nastala pro Evropu chvíle, kdy se musí postavit za své základní hodnoty a musí také překonat svou opatrnost, častou pozorovanou například ve vztahu k ruské politice vůči Čečensku.

Chování Putina popudilo londýnský The Times. "Je varovné, že ruský prezident tváří v tvář přesvědčujícím důkazům odmítl uznat nečistou hru před i v průběhu ukrajinských voleb," napsal list s tím, že obdivovatelé Putina by měli zanechat všech iluzí, které o jeho oddanosti demokracii možná ještě chovali.