"Není žádným tajemstvím, že provozovatelé lyžařských vleků mají svou představu, jak vybudovat sjezdovky. Chtějí přitáhnout více turistů," řekl Dzurinda. Podle něj se opravdu bude diskutovat, jak Tatry lépe využít pro turistický ruch a sport.

"Půjde o to, abychom se shodli, jaká část území bude rekultivována na lesy a jaká část poškozeného území bude přenechána podnikatelům a institucím, které se zabývají cestovním ruchem," vysvětlil.

Ministr životního prostředí László Miklos však označil úvahy o tom, že zničené stromy nahradí nové hotely a sjezdovky za absurdní. "Máme v plánu revitalizaci zničených ploch a nechceme se vzdát jejich ochrany. Vždyť zničený pás lesů plnil funkci nárazníkové zóny, chránil Tatry před většími škodami," dodal.

Tvrdý boj o polomy

Ředitel hotelu Atrium Juraj Biric se domnívá, že kvalita turistických služeb poslední léta trpěla a je na čase něco změnit. "Je to obrovská příležitost, aby se v Tatrách vybudovalo turisticky přitažlivé středisko bez dalšího ničení přírody," cituje ho deník Pravda.

Biric si ale údajně uvědomuje, že Tatry nikdy nebudou "Alpami". "Podnikatelé si to uvědomují a proto je hloupost tvrdit, že zde nasekáme jednu sjezdovku vedle druhé a v Tatrách zůstanou jen holé pláně," dodal.

Šéf správy Tatranského národního parku Tomáš Vančura podobné tlaky podnikatelů očekával. "Překvapilo nás však zneužití situace, která je i tak dost emotivní," řekl. Podle něho by se měly Tatry rozdělit do několika zón ochrany a všechny poškozené plochy opět zalesnit.