Vůdce prakticky neznámého opozičního Iráckého demokratického fóra Ismáíl Sajir odpoledne v bulharské televizní stanici bTV prohlásil, že Tárik Azíz na stranu opozice přeběhl i s rodinou.

Představitel Demokratické strany Kurdistánu (PDK) později v Sulajmáníji řekl, že Azíz je "na území PDK". Podle jiných informací ale Azíze při pokusu o útěk zranily - možná smrtelně - irácké ozbrojené síly.

Večer ale Azíz osobně předstoupil v Bagdádu před novináře. "Podobné zvěsti jsou součástí psychologické války, a měly byste k těmto fámám podle toho přistupovat v případě všech iríáckých činitelů," nabádal novináře.

Azíz je považován za jednoho z nejloajálnějších Saddámových mužů - v pučích i ve vnitřních třenicích ve straně Baas jej následoval od konce 50. let. Mezi mocenské špičky - řadu let zastával i post ministra zahraničí - se dostal se Saddámovým nástupem do prezidentské funkce v roce 1979.

Podle některých analýz Azíz přežil veškeré Saddámem iniciované čistky proto, že za ním není žádná vlivná mocenská skupina a pro vůdce proto nepředstavuje větší nebezpečí - Azíz totiž patří k pětiprocentní menšině iráckých křesťanů.

V Kurdistánu mimořádný stav

Mimořádný stav byl ve středu vyhlášen v iráckém Kurdistánu, kde desetitisíce lidí prchají z měst a ukrývají se na vesnicích a v horách. O vyhlášení mimořádného stavu  rozhodl parlament Kurdistánu, který se od války v Perském zálivu v roce 1991 vymyká kontrole Bagdádu. Krok byl přijat s cílem čelit přesunům osob, které začaly v pondělí, a vlně uprchlíků, jež se očekává v případě války.

Kurdistán leží v severním Iráku a je od 90. let chráněn americkými a britskými letouny. Turecko a další země se obávají, že válka může vést k rozpadu Iráku a ke snaze Kurdistánu rozšířit se do přilehlých tureckých oblastí, kde žije převážně kurdské obyvatelstvo.