Ačkoliv je souhrnné číslo rekordní, lze spatřit pozitivní trend v tom, že nárůst byl vloni mnohem menší než v předchozích letech 2014 a 2015. Tehdy činil pět miliónů.

V současné době se 22,5 miliónu uprchlíků nachází za hranicemi svých zemí, 40,3 miliónu lidí skončilo jako vnitřní uprchlíci ve své vlasti a 2,8 miliónu lidí hledá azyl. Počet vnitřních uprchlíků poklesl o půl miliónu, počet žadatelů o azyl o 400 000, ale stoupl počet uprchlíků v cizině. Podepsal se na tom především konflikt v Jižním Súdánu, odkud v druhé půlce roku uteklo přes 700 000 osob, především do okolních států.

Nejvíce uprchlíků, 5,5 miliónu, je ze Sýrie, přičemž dalších 6,3 miliónu Syřanů jsou vnitřní uprchlíci. Z Afghánistánu uprchlo 2,5 miliónu lidí, když další 2,2 miliónu jsou vnitřními uprchlíky a z Jižního Súdánu 1,4 miliónu a 1,9 miliónu jsou vnitřní uprchlíci. Vysoký je i celkový počet uprchlíků v Iráku, který tvoří 4,2 miliónu lidí. Převažují tam vnitřní uprchlíci.

Drtivá většina uprchlíků zůstává v chudých zemích

„Zdá se, že míru není svět schopen dosáhnout. Staré konflikty pokračují do nekonečna, zatímco nové konflikty propukají. A všechny produkují vyhnance. Násilné vyhánění je symbolem nekončících válek,“ poznamenal Grandi podle BBC.

Upozornil, že mnozí uprchlíci končí v nejchudších zemích světa, 84 procent je jich v chudých zemích nebo v zemích se střední příjmovou kategorií.

„Jam mám říkat zemím s méně zdroji v Africe, na Blízkém východě a v Asii, aby přijaly milióny uprchlíků, když je bohatší země odmítají?“ zeptal se.