O rok dříve zatkli pekaře Gürgena Croneho a Emerentiu Flörickeovou. Mladou dvojici nařkli, že pečou chleba a housky chutnající natolik skvěle, že to nedělají určitě jinak než s pomocí Satana.

Crone vydechl naposledy 24. dubna 1618 ve sklepě proměněném na mučírnu. Těhotná Emeretia mohla ještě porodit. Pak ji také mučili a 31. července zaživa upálili na hranici za městem, protože náměstí obklopovaly dřevěné budovy a riziko požáru bylo příliš vysoké.

Vrátit obětem čest

Minulý měsíc magistrát Bernau všechny umučené rehabilitoval. Návrh na neobvyklé gesto podal Sören-Ole Gemski, místní historik a zastupitel za stranu Levice. „Při svém dvouletém pátrání v archívech, kronikách a dalších písemných dokumentech jsem zjistil, že v rozmezí let 1536 až 1658 bylo v Bernau upáleno nebo jinak usmrceno přinejmenším 25 žen a tři muži obviněni ze spolčení se s ďáblem. Obávám se ale, že skutečný počet obětí bude nepochybně mnohem vyšší. V roce 1617, tedy před 400 lety, celá ta hysterická vlna vyvrcholila,“ řekl Gemski televizi RBB.

Ve zdůvodnění svého kroku městská rada uvedla: „Navrácení cti nevinným, avšak navzdory tomu upáleným a umučeným ženám a mužům považujeme za akt uctění jejich památky a usmíření.“ Náprava křivd navazuje na krok radnice z roku 2005, kdy vedle někdejšího domu místního kata nechala zřídit malý pomník od berlínské sochařky Annelie Grundové věnovaný mrtvým z honů na čarodějnice.

Historik Bern Eccarius vysvětluje, proč se ale nekoná zároveň i právní rehabilitace. „Město Bernau není právním nástupcem tehdejších konšelů. Finanční odškodnění tudíž není možné. Navíc se nepodařilo vypátrat potomky obětí, protože po zničující třicetileté válce se, stejně jako v jiných oblastech Braniborska, obyvatelstvo kompletně vyměnilo,“ podotýká.

Umírají i dnes

Místní dotazovaní štábem RBB hodnotí postoj vedení města rozpačitě. „Co je to za nesmysl? To opravdu radní nemají na starosti nic důležitějšího? A co nedostatek bytů, přeplněné vlaky, radnice marnotratně renovovaná za milióny?“ ptá se do kamery jedna z obyvatelek.

Průvodkyně Beate Modischová však upozorňuje, že ačkoli se gesto váže na středověkou historii, nepostrádá nanejvýš současný podtext. „V mnoha zemích Latinské Ameriky, jižní Asie a především Afriky stále pronásledují ty, které ostatní označí za čarodějnice či šamany. Vědci odhadují, že od roku 1960 tak přišlo o život víc obětí než ve středověké Evropě, kde se tato obvinění stala osudnými pro více než šedesát tisíc lidí,“ uzavírá.