Vanunu byl předvolán k výslechu na policejní stanici. Policie také prohledala jeho pokoj v anglikánském areálu v Jeruzalémě a k prozkoumání odvezla jeho počítač a dokumentaci.

Výslech nepotvrdil, že by Vanunu vyzradil nějaké státní tajemství nebo porušil některý ze zákonů s výjimkou podmínky, že nebude hovořit s médii.

Vanunu byl v dubnu propuštěn s podmínkou, že nebude bez povolení hovořit s cizinci a vyjadřovat se ke svým poznatkům, jež získal v 80. letech během práce v největším izraelském jaderném zařízení.

Podle bezpečnostních pracovníků citovaných listem Ma'ariv bylo ale jen otázkou času, kdy bude zatčen, neboť Vanunu již hovořil s několika zahraničními novináři a nevyhýbal se ani otázce jaderných zařízení a zbraní. Generální prokurátor Menachem Mazuz nařídil před třemi měsíci vyšetření této skutečnosti.

Podle Vanunua je reaktor v Dimoně nebezpečný

Arabský list al-Haját v červenci citoval Vanunua, že reaktor v Dimoně je ve špatném stavu a že Blízkému východu kvůli tomu hrozí katastrofa srovnatelná s Černobylem. Vanunu doporučil Jordánsku, aby nechalo vyšetřit obyvatele pohraničních oblastí a zjistilo, zda už nejsou ozářeni. Jordánská vládní mluvčí Asma Chodrová v reakci uvedla, že úřady radiaci nezaznamenaly.

Vanunu prozradil, že Izrael má atomovou bombu

Vanunu strávil léta za mřížemi proto, že britskému listu The Sunday Times dodal v roce 1986 své poznatky a tajně pořízené snímky z Dimony.

Článek i další dokumentace vedly mezinárodní experty k závěru, že židovský stát tajně vyrobil sto až 200 jaderných hlavic.

Vanunu byl po publikování článku unesen z Itálie do Izraele a odsouzen. Letošní vypršení trestu provázely vypjaté emoce a vedle odsudků, že je vlastizrádce zasluhující zůstat za mřížemi až do smrti, se Vaunuovi dostalo i uznání pacifistů, kteří jej navrhovali na Nobelovu cenu za mír.