Článek
Reportéři bez hranic konstatují, že ve státech s autoritářskými režimy a v diktaturách je přístup k médiím nadále poznamenán cenzurou a pronásledováním. Upozorňují ale i na to, že i v demokratických zemích se tisk ocitá pod rostoucím tlakem. Například v USA, v Polsku nebo v Británii politici dávají veřejně najevo své pohrdání novináři.
„Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu,” prohlásil podle agentury DPA mluvčí RSF Michael Rediske.
Ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí se situace zhoršila, k čemuž přispěl i vývoj v demokratických státech. Politici v nich opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy zaměstnancům nebo bývalým pracovníkům upozorňujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu.
O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránkyně svobody tisku, tvrdí RSF.
K propadu ČR přispěl Babiš
Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako „vzestup oligarchů”. Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla „kritické hladiny”. „Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,” stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš.
Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo. Polsko, které má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. Ještě v roce 2015 bylo 18. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo.
Pozice | Stát | 2015 |
---|---|---|
1 | Norsko | 2 |
2 | Švédsko | 5 |
3 | Finsko | 1 |
4 | Dánsko | 3 |
5 | Nizozemsko | 4 |
6 | Kostarika | 16 |
7 | Švýcarsko | 20 |
8 | Jamajka | 9 |
9 | Belgie | 15 |
10 | Island | 21 |
11 | Rakousko | 7 |
12 | Estonsko | 10 |
13 | Nový Zéland | 6 |
14 | Irsko | 11 |
15 | Lucembursko | 19 |
16 | Německo | 12 |
17 | Slovensko | 14 |
18 | Portugalsko | 26 |
19 | Austrálie | 25 |
20 | Surinam | 29 |
21 | Samoa | 40 |
22 | Kanada | 8 |
23 | Česká republika | 13 |
24 | Namibie | 17 |
25 | Uruguay | 23 |
39 | Francie | 38 |
40 | Velká Británie | 34 |
43 | USA | 49 |
Mezi země, které se v žebříčku RSF propadly, patří i Turecko, které nyní zaujímá 155. místo, což znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, které následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat.
Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem, Kostarikou a Švýcarskem. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb.