Studie o antraxovém útoku byla publikována v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Léky nebudou nasazeny dřív než za 48 hodin

Počet mrtvých vědci propočetli na základě předpokladu, že antibiotika by se nepodávala do 48 hodin, tedy dokud by se neobjevily první příznaky nákazy antraxem. Jestliže by se léky podávaly rychleji, počet mrtvých by se podstatně snížil. Specialisté však varovali, že americké pohotovostní plány s rychlou reakcí příliš nepočítají.

"U prvních osob by se příznaky objevily do dvou dnů, u mnoha dalších během týdne. Je třeba, aby se naše odpověď měřila na hodiny, nikoli na dny nebo týdny," upozornil vedoucí vědeckého týmu doktor Lawrence Wein z Graduate School of Business na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Antibiotika by měli mít lidé doma

Pět z 11 osob, které se v roce 2001 nadýchaly antraxu při útocích na americký poštovní systém, zemřelo navzdory intenzivní lékařské péči.

Vědci doporučují, aby se antibiotika proti antraxu, například lék Cipro, distribuovala už před jakýmkoli útokem většího rozsahu. Kdyby to nebylo možné, jsou přesvědčeni, že antibiotika by se měla dostat ke každému nakaženému do 12 hodin.

Je třeba rozšířit zdravotnický personál

V případě útoku na New York by bylo potřeba dostat léky k 1,5 miliónu lidí. Jedinou cestou, jak by toho bylo možné dosáhnout, je významné zvýšení počtu profesionálních zdravotníků.

Odborníci soudí, že by bylo potřeba mít jednoho zdravotníka na 700 lidí, aby počet mrtvých byl nižší než 1000. To by znamenalo vyškolit ty zdravotníky, kteří nepracují v pohotovostních službách, a také maximálně zapojit vojenské zdravotníky a dobrovolníky. 

Antrax, zbraň hromadné hysterie

Robert Spencer, britský odborník v oblasti kontroly infekcí, potvrdil BBC, že závěry studie se shodují s výsledky výzkumu provedeného Světovou zdravotnickou organizací v roce 1970. Nicméně konkrétní průběh šíření nákazy nelze podle něj dopředu odhadnout nejen kvůli proměnám počasí, ale také neodhadnutelnosti pohybu větru v zastavěných oblastech.

Spencer řekl, že jediný známý případ šíření antraxu provedeného Sověty v roce 1974 vedl k překvapivě nízkému počtu nakažených. "Můj osobní dojem je, že antrax není zbraní hromadného ničení, ale zbraní hromadné hysterie," prohlásil.