Až na druhém místě jsou sociální demokraté (SDP) dosavadního předsedy vlády Paava Lipponena (61), kteří sice dostali o 1,6 procenta více než posledně, ale s 24,5 jsou až druzí a ve dvousetčlenném Říšském sněmu (parlamentu) by měli 53 místo 51 křesel dosud. Na Finský střed připadá zatím 55 míst (měli 48). Volební účast byla 69,6 procenta ze 4,2 miliónu oprávněných voličů, což je o 1,3 více než před čtyřmi lety.

Jäättenmäkiová se vyslovila již před volbami pro koalici se soc. dem. a tento názor potvrdila i v pondělí s tím, že společně by mohli "zlepšit všední dny všech občanů". Lipponen však toto spojení odmítl - zřejmě proto, že není šéfce opozice příznivě nakloněn. Ta však jako představitelka nejsilnější strany má tradičně právo na to, aby se jako první pokusila vytvořit vládu.

Nacionalističtí Praví Finové si polepšili

"Jsem s výsledkem voleb mimořádně spokojen a považuji za možné jednat o spolupráci se všemi stranami," řekl v pondělí premiér, který dosud vládl s tzv. duhovou koalicí - byla v ní vedle konzervativců také Levicová strana (bývalí komunisté), Zelení a Švédská lidová strana, zastupující švédskou menšinu v zemi.

Zelení loni přešli do opozice a ve volbách si polepšili o dva mandáty na 13, zatímco všichni další členové koalice mírně ztratili. Nejvíce konzervativci, kteří dostali 18,5 procenta a 40 mandátů, což je pokles o šest, Levicová strana s 9,9 procenta ztratila jednoho poslance a měla by jich mít 19, strana švédské menšiny přišla o tři křesla a bude jich mít jen 8. V Helsinkách vzbudil pozornost fakt, že tzv. Praví Finové s politikou nepřátelskou vůči cizincům zvýšili počet svých mandátů z 1 na 3.

Lipponenovi přinesla ztrátu voličů pasivita

Všeobecně se výsledky hodnotí jako očekávané, s tím, že Finský střed vydělal na heslech o boji s téměř desetiprocentní nezaměstnaností a o zlepšení zdravotnictví. Jen druhé místo Lipponena je vydáváno za důsledek jeho pasivní pozice vůči politice amerického prezidenta George Bushe kolem Iráku.

Procentuální rozdíl mezi oběma stranami je ještě menší než dosud, ale Lipponen není nejsilnější. Na druhé straně se Finové vesměs vyjadřují pro účast jeho strany ve vládě, protože ji považují za záruku stability a pragmatické politiky na pracovním trhu. Hledání vlády proto může trvat déle a není vyloučeno, že po Jäättenmäkiové dostane znovu šanci také Lipponen.