„V Barmě se odehrává lidská tragédie, která dosahuje rozměrů etnické čistky a zločinů proti lidskosti... Pokud nedokážeme jednat, lidé mohou zemřít hlady, jestliže nebudou zabiti kulkami,” stojí v textu citovaném serverem BBC.

Vůdkyně vládnoucí strany převážně buddhistické Barmy Su Ťij podle dopisu menšinu nechrání a „nepodnikla žádnou iniciativu k zajištění plných a rovných občanských práv Rohingů”.

Výzvu adresovanou Radě bezpečnosti OSN podepsal například jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu a pákistánská aktivistka Malala Júsufzaiová, nejmladší držitelka Nobelovy ceny za mír a bojovnice za právo dívek na vzdělání.

Cílené ničení vesnic

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International nedávno uvedla, že barmští vojáci při svém tažení proti Rohingům vraždí civilisty, znásilňují, mučí a rabují. V listopadu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch obvinila barmskou armádu, že cíleně ničí vesnice Rohingů.

Představitelé Barmy včetně Su Ťij to však popírají a prohlašují, že v oblasti obývané Rohingy vedou protiteroristickou kampaň.

Barma neuznává Rohingy jako etnikum. Tvrdí, že to jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Příslušníkům zhruba milionové menšiny barmské úřady odmítají udělit občanství a omezují jejich svobody. Po střetech mezi buddhisty a muslimy z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů.