Článek
K podobným problémům v Miláně došlo již v roce 1999, kdy si některé skupiny organizovaného zločinu vyřizovaly účty, a v roce 2006, kdy místní obyvatelstvo protestovalo proti dosti bezohlednému chování některých čínských velkoobchodníků. V obou případech se situace rychle uklidnila.
Nyní má jít o vojáky, kteří v loňském roce střežili severoitalskou metropoli v době světové výstavy Expo. Ministryně odpověděla, že je ochotná věc projednat.
Město trápí zločinci z Latinské Ameriky
Sala přitom udělal to, co jeho stejně levicový předchůdce Giuseppe Pisapia udělat nechtěl – totiž žádat stát o vyslání vojska. „Policejní řešení“ vždy na levici naráželo na nepochopení.
„Dnes problém způsobily gangy, které k nám přišly z Latinské Ameriky a které se snaží vydírat obchodníky, organizují útoky na starší osoby a pokoušejí se ovládnout obchod s drogami,“ řekl prefekt Alessandro Marangoni.
„Nikdo si nemůže myslet, že příchod vojáků situaci vyřeší. Je ale nutné vyslat signál jak obyvatelstvu, tak těm, kdo porušují zákon, že stát zde je a některé věci není ochoten připustit. Problém se dá vyřešit jen lepší bytovou politikou, integrací a výchovou. Zákon musí být dodržen,“ řekl starosta Giuseppe Sala.
Přitom se ale nedá říci, že by se stát o bezpečnost v Miláně a okolí nestaral. V milánském okrese je totiž v současné době nasazeno 5795 policistů, 3500 městských strážníků a rovněž 1928 příslušníků finanční stráže. Ve městě je navíc vojenská posádka čítající 650 vojáků, kteří střeží důležité budovy a metro proti teroristům.
„Milán a okolí se ale během posledních let staly opět motorem italské ekonomiky a to do města přitahuje nejen zájemce o práci, ale i zločinecké gangy,“ řekl Sebastiano Spina, velitel oddílu strážníků z jedné z nejkritičtějších zón — ulice Via Padova.