Ještě v polovině týdne, však nebylo jasné, jak hlasování dopadne. Část poslanců vládního Svazu demokratické levice hrozila tím, že pro vládu ruku nezvedne, chtěli tak protestovat proti některým personálním rozhodnutím kabinetu. Nakonec však rebelanti svůj názor změnili a podporu přislíbili.

Opozice tak zřejmě nejen nepoloží v létě sestavenou vládu, která jen s obtížemi prošla hlasováním o důvěře, ale ani neprosadí odvolání ministrů zahraničí a zdravotnictví, Wlodzimierze Cimoszewicze a Marka Balického.

"Dnes můžete ohodnotit nejen mé záměry a plány, ale rovněž skutky," uvedl Belka, jehož vláda poprvé získala důvěru Sejmu koncem letošního června. Už tehdy premiér slíbil, že na podzim o důvěru požádá znovu. "Nepromarnili jsme uplynulé měsíce, ten čas jsme dobře využili," přesvědčoval dnes poslance.

"Mnoho věcí ale zatím nevypadá tak, jak bychom chtěli," dodal s tím, že jeho vláda by proto měla zůstat u moci ještě do května příštího roku. Pak, tedy půl roku před řádným termínem, by se v Polsku měly konat předčasné volby. Na předčasných volbách se shoduje většina politiků.

Pokud by dnes vláda důvěru přece jen nezískala, směřovala by situace v Polsku k předčasným volbám.

Napětí kvůli požadvakům vyhnaců

Bývalý polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski varoval v pátek v deníku Die Welt, že nepodnikne-li Německo legislativní kroky proti majetkovým žalobám německých vyhnanců, lze z Polska očekávat požadavky na náhradu válečných škod. Smlouvy, jimiž se komunistické Polsko vzdalo nároků na náhradu válečných škod vůči Německu, odmítl jako vynucené.

Bartoszewski tak reagoval na požadavky společnosti Preußische Treuhand. Pokud ta zažaluje Polsko před mezinárodními a polskými soudy a německé zákonodárství nepodnikne odpovídající kroky, je podle Bartszewského "třeba počítat s masivními požadavky od polských institucí. Byla by to logická odpověď."

Snahy vyhnanců získat zpátky svůj majetek zhoršili v posledním půlroce vztahy mezi Varšavou a Berlínem. Polský parlament v září přijal rezoluci, v níž nezávazně vyzval polskou vládu, aby od Německa žádala reparace za škody způsobené během druhé světové války. Usnesení konstatuje, že Polsko "dosud neobdrželo žádné přiměřené finanční odškodnění ani válečné reparace" za německé řádění během války.

Polští poslanci vyzvali také německou vládu, aby prohlásila  všechny odškodňovací požadavky německých subjektů vůči Polsku za  "nepodložené a neoprávněné".

Polsko se vzdalo nároků na reparace pod tlakem SSSR

Poláci se v roce 1953 vzdali jednostranně nároku na reparace vůči tehdejší NDR a rezignaci na odškodnění vůči celému Německu potvrdili ve Varšavské smlouvě, Bartoszewski to ale odmítl. "Tehdejší polští politici byli stejně nesvéprávní jako východoněmečtí funkcionáři. Kvůli závislosti na SSSR jsme tehdy rezignovali.

To je mezinárodní problém, který by se teď vyřešil jen pomocí jednání s Moskvou, Washingtonem a Londýnem. Dvoustranné vztahy mezi Německem a Polskem byly upraveny smlouvou z roku 1991, která ale všechny majetkové problémy vynechala. Možná tam šlo dodat pár vět, které by celé věci daly aspoň nějaký směr."

Podle listu německý kancléř a polský premiér chtějí zřídit expertní komisi, jež by se případnými žalobami vyhnanců zabývala.