Návrh změn předložil Orbán na základě nedávného referenda. Druhého října 2016 odpovídali Maďaři na otázku „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?”

Referendum bylo neplatné, protože se k urnám nedostavila potřebná nadpoloviční většina voličů. Orbán se však při návrhu na změnu ústavy odvolal na fakt, že 98 procent zúčastněných odpovědělo na položenou otázku NE. „Mínění 3,3 milionu lidí nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ konstatoval předseda maďarské vlády. [celá zpráva]

Možná změna už v listopadu

Maďarská ústava by měla být doplněna ve čtyřech bodech. „Nejdůležitější z nich je ustanovení, že osobu je možné přesídlit do Maďarska pouze na základě jednotlivého rozhodnutí maďarských orgánů. Neexistuje hromadné a individuální přesídlení bez tohoto souhlasu,“ uvedl Orbán.

V odůvodnění předseda vlády uvedl, že Evropa čelí stěhování národů a na kontinentu se zvýšila hrozba teroristických útoků. Orbán zdůraznil, že změna ústavy bude v souladu s evropskými zákony.

Orbán ke změně ústavy nedostal pověření od většiny občanů, protože pět miliónů voličů se hlasování nezúčastnilo.Předseda poslaneckého klubu MSZP Bertalan Tóth

Podle premiérova plánu by parlament mohl schválit změnu ústavy 8. listopadu. K tomu je však třeba dvoutřetinová většina, kterou vládní strana FIDESZ nedisponuje. Extrémně pravicová strana Jobbik už avizovala, že změnu ústavy podpoří a tím zabezpečí potřebnou dvoutřetinovou většinu. „Je to dobrý návrh,“ uvedl předseda Jobbik Gábor Vona.

Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) tvrdí, že na základě neplatného referenda není možné měnit ústavu. „Orbán ke změně ústavy nedostal pověření od většiny občanů, protože pět miliónů voličů se hlasování nezúčastnilo,“ uvedl předseda poslaneckého klubu MSZP Bertalan Tóth. Opoziční Demokratická koalice (DK) rovněž konstatovala, že ten, kdo bude pro změnu ústavy, půjde proti vůli národa.