V téměř pětiminutovém záznamu je Bigley oblečený v oranžové kombinéze a sedí před sedmi muži, jejichž tváře jsou zakryty kápěmi.  "Opět jsem tu pane Blaire a vládo, velmi, velmi blízko konce života. Nezdá se, že byste udělali něco pro to, abyste mi pomohli... Jsem prostý člověk, který chce žít prostým životem se svou rodinou," říká mimo jiné Bigley na adresu premiéra Tonyho Blaira.

Poté na snímku mluví jeden z mužů v kápi. Obviňuje britskou vládu že lhala, když říkala, že neví jak kontaktovat Tavhíd a džihád. [celá zpráva] "Lhali. Byl tu velice jasný kontakt," prohlásil maskovaný ozbrojenec. "Protože Británie seriózně neuvažuje o propuštění našich sester, nečeká tohoto zlovolného Brita nic jiného než meč".

Poté, co Bigley naposledy poprosí o život, vytáhne jeden z únosců nůž a uřízne mu hlavu, kterou poté ukáže na kameru.

Neúspěšný pokus o útěk

Zajatý muž se údajně těsně před smrtí pokusil o útěk. Do ulic Latífíji, města jihozápadně od Bagdádu, se mu podařilo dostat pouhou půlhodinu předtím, než zemřel.

Pomáhat mu měl jeden z věznitelů. Daleko se ale nedostal, únosci jej rychle chytili. Byl však prvním zajatým cizincem, který se o útěk pokusil.

Brit byl poslední z trojice unesených

Dvaašedesátiletý Brit byl unesen spolu se dvěma americkými kolegy: Eugenem Armstrongem a Jackem Hensleym - v Bagdádu 16. září Zarkávího skupinou Tavhíd a džihád. Za jejich svobodu chtěli, aby Američané propustili ženy z věznice Abú Grajb. USA ale tvrdily, že v tomto vězení žádné ženy nejsou.

Únosci oba Američany zabili. O vraždě informovali na internetové stránce a zveřejnili na ní i videozáznam vraždy prvního rukojmího. Bezhlavá těla zavražděných byla nalezena a identifikována.