Má to trochu háček. Zdejší průvodci a obecně i místní obyvatelé jsou většinou velmi vstřícní a snaží se všemožně vyhovět zahraničním turistům. Aby vám udělali radost, s úsměvem vše odsouhlasí a potvrdí. Úplně nereálné to ale není, tím spíš, že se tu daří pandy množit. Nevyloučil to ani ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

„O pandu se zajímáme a sbíráme zkušenosti na různých místech. Odkud ale nakonec panda bude, je na rozhodnutí čínských orgánů,“ potvrdil Právu ředitel Bobek.

Ten byl i na základně v Čcheng-tu nebo v jedné z přírodních rezervací mimo město, kde už pandy žijí v přirozenějším prostředí než na základně v sečuánské metropoli.

Základna pro záchranu pand velkých v sečuánském městě Čcheng-tu by mohla být místem narození a domovem pandy určené pro pražskou zoo. Nyní tady mají dvacítku několikaměsíčních mláďat.

Základna pro záchranu pand velkých v sečuánském městě Čcheng-tu by mohla být místem narození a domovem pandy určené pro pražskou zoo. Nyní tady mají dvacítku několikaměsíčních mláďat.

FOTO: Radek Plavecký, Právo

V Sečuánu jsou tři místa, kde pandy žijí. Na základně v Čcheng-tu jich je momentálně přes 160, z toho je více než dvacítka velmi malých několikaměsíčních mláďat.

Jak chovatelé potvrzují, pandy jsou velmi líná zvířata, která buď jí, nebo spí a velmi těžko se rozmnožují. Proto je trochu s podivem, že se na základně během letoška narodilo tolik medvíďat. Nasvědčuje to tomu, že oplodnění neprobíhá úplně přirozenou cestou.

„Pandy, které dosáhnou dospělosti, pak podle průvodců putují do dvou dalších lokalit. Tam žijí víc divoce,“ řekla průvodkyně v základně.

Pražská zoo konzultuje podobu budoucího pavilonu s čínskými chovateli pand. Přibližně za půl roku by mohl český stát oficiálně o pandu požádat čínského prezidenta či premiéra podle regulí o poskytnutí pandy. Paralelně se bude pracovat na pavilonu. Čínská strana pak vybere místo, odkud by medvěd spořádající za den několik desítek kilogramů bambusu měl pocházet.