"Byl jsem svědkem, že se výzvědné služby nemohly na povaze vztahů mezi Husajnem a al-Kajdá shodnout," řekl Rumsfeld komisi pro zahraniční politiku. Trvalo to podle něj rok a mělo to často až legrační aspekty.

"Co se mě týče, neviděl jsem žádné pevné, spolehlivé důkazy o jejich stycích," zdůraznil ministr. Pouze nedávno údajně četl zprávu rozvědky o "jisté osobě, která měla styky s al-Kajdá a pobývala v Iráku i mimo".

Označil zprávu za "trýznivý popis" všemožných i nemožných vztahových možností, který však "nepředstavoval žádný pevný důkaz".

Bezpečnější svět?

Spojenecké síly pod vedením USA zahájily invazi do Iráku v březnu 2003 a svrhly Husajna. Jako argumenty pro tažení na Blízký Východ posloužily právě vazby režimu na al-Kajdá a údajná existence zbraní hromadného ničení.

"Tenkrát jsme měli informace, které jsme považovali za velmi spolehlivé. Byly o kontaktech mezi Irákem al-Kajdá trvajících desítku let a možných chemických a biologických kurzech pro agenty," řekl Rumsfeld.

"Nakonec se to vyvinulo tak, že jsme žádné zbraně hromadného ničení nenašli," dodal. Proč selhala rozvědka, neví. "Svět je ale o trochu bezpečnější, když je Husajn za mřížemi, než kdyby byl ještě u moci," uzavřel ministr.

Cheney: důkazy jsou

Rumsfeldova slova jsou v ostrém protikladu s prohlášením viceprezidenta Dicka Cheneyho. Ten již několikrát zopakoval, že vazby mezi Usámou bin Ládinem v čele al-Kajdá a svrženým iráckým diktátorem jsou "nevyvratitelné a ohromující".

"Kontakty lze vystopovat až do začátku 90. let," tvrdí Cheney s tím, že vazby procházely nejvyššími sférami.