Oba vědci objasnili, která skupina genů řídí vnímání pachů. Čichový systém savců rozlišuje velké množství různých pachových molekul. Ty jsou detekovány čichovými buňkami a tříděny v čichovém epitelu, kde prochází sedmi vrstvami různých bílkovin. Celý systém vnímání pachů je podle vědců řízen 18 různými členy extrémně velké skupiny genů.

Osmapadesátiletý Axel a o rok mladší Bucková tak přispěli k pochopení toho, jak člověk rozpoznává až 10 tisíc různých vůní a dokonce si na ně dokáže vzpomenout. Pokusy dělali oba vědci na myších.

Geny popsali společně už v roce 1991, poté je zkoumali každý zvlášť. Přišli mimo jiné konkrétně na to, že skupina čichových receptorů patří k receptorům sdruženým s G-proteiny (takzvané GPCR).

Podobný princip u všech smyslů

Tyto obecné principy, které Axel a Bucková objasnili ve fungování čichového systému, se dají aplikovat i na další smysly. Letošní nositelé Nobelovy ceny za lékařství také nezávisle na sobě zjistili, že molekuly, které ovlivňují zvláště u zvířat různé sociální chování, tzv. feromony, souvisí s dvěma dalšími rodinami GPCR umístěnými v jiné části nosního epitelu.

Axel, jenž se zaměřuje na studium smyslových receptorů a jejich organizaci v lidském mozku, je členem Národní akademie věd, Americké filozofické společnosti či Americké akademie věd a umění. Vědec obdržel řadu prestižních ocenění, mezi jinými i The Perl/UNC Neuroscience Prize společně s doktorkou Buckovou.

Bucková získala Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii jako první žena od roku 1995, kdy byla oceněna německá bioložka Christiane Nüssleinová-Volhardová. Celkově je pak od roku 1901, kdy premiérově "zvítězil" Němec Emil von Behring, sedmou ženou.

Oba vědci si rozdělí částku 10 miliónů švédských korun (asi 35 miliónu Kč). Loni se z ceny radovali za objevy v oblasti magnetické rezonance americký chemik Paul Lauterbur a britský fyzik Peter Mansfield.