Bývaly přitom doby, kdy se Gülen a Erdogan navzájem podporovali. Jenže nyní je z duchovního, který Erdoganovi kdysi dopomohl k moci, veřejný nepřítel číslo jedna. Prezident požaduje jeho vydání z USA, kde 75letý imám od roku 1999 žije.

Erdoganovo obvinění, že zosnoval pokus o převrat, je na první pohled sporné. Jisté ale je, že Gülen má – nebo alespoň dosud měl – v Turecku velký vliv. Stoupenci jeho hnutí Hizmet (Služba) se dostali na vysoká místa v armádě, policii, justici i ve státní správě. Kromě firem ovládali až dosud rozsáhlou síť škol a do letošního roku také část médií.

Rozdělil je souboj o moc?

To vše až do nedávna měl Erdogan k dispozici. Jeho vláda islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) totiž zbavila Gülena obvinění z islamistického spiknutí, které přišlo, když v roce 1999 pronikla na veřejnost nahrávka, na níž imám údajně vyzývá své stoupence k infiltrování státních institucí.

Hizmet znamená služba
Hnutí Fethullaha Gülena vychází z tradice islámských mystických řádů.
Ty si zakládají na přímém vztahu s bohem a jejich členové se navzájem podporují.
Hnutí má hlavně vzdělávací poslání, i když na základě muslimské víry.
Propaguje náboženský dialog, nepopírá demokracii.

Duchovní za to vyzval své příznivce, aby Erdogana podporovali. Gülenisté tak několikrát obvinili mezi lety 2005 až 2012 vojáky z pokusu o puč, což vedlo k několika monstrprocesům a vlně čistek. Obvinění proti vysokým důstojníkům byla stažena, až když se Gülen s Erdoganem definitivně rozešli. Stalo se to před třemi lety a důvody jsou nejasné.

Ukázal i na údajné kšefty Erdoganova syna

Podle jedné z teorií se prezident začal obávat, že je Hizmet příliš mocný, a chtěl zlikvidovat jeho školy. Jiná zase hovoří o tom, že je rozdělil spor o poměr nacionalismu a demokracie v zemi, podle dalších spekulací šlo o peníze. To když na konci roku 2013 na veřejnost pronikly informace o podnikatelích, politicích z AKP a také o prezidentově synu Bilálovi, kteří podle nich vydělávali na státních zakázkách a porušování zákona. Dodali je Gülenovi stoupenci a nikdy se nezjistilo, zda jsou obvinění pravdivá.

Erdogan se ale pomstil: o funkce přišla řada vyšetřovatelů a soudců, následovaly čistky mezi státními úředníky i v armádě. Náhle nepohodlný imám byl v roce 2014 obviněn z vedení ozbrojené teroristické skupiny, vláda postupně převzala kontrolu nad částí gülenistických organizací a podniků a letos více či méně násilně převzala i média.

Přirovnal hlavu státu k Hitlerovi

Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil. Demokracie podle něj nelze dosáhnout vojenskou akcí. „Existuje také možnost, že to mohl být zinscenovaný převrat, jehož cílem bylo získat možnost vznášet další obvinění,“ upozornil o víkendu na setkání s novináři ve svém pensylvánském exilu.

Vydání se neobává: Erdoganovy výzvy k vyhoštění jsou jen „dalším blafováním prezidenta“, jehož počínání a taktiku přirovnal ke krokům nacistů a Adolfa Hitlera v Německu.