Za klíčovou označil Putin kontrolu ústřední vlády shora dolů. Doporučil změnu systému voleb do Státní dumy, všech 450 poslanců by v budoucnu bylo voleno výlučně poměrným systémem z kandidátek politických stran.

Putin rovněž hodlá předložit Státní dumě do konce roku návrh zákona umožňujícího volbu regionálních gubernátorů regionálními parlamenty na doporučení hlavy státu a ne přímo.

V ohnisku oblast Kavkazu

Jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků - vedoucího úřadu vlády Dmitrije Kozaka - jmenoval Putin svým zmocněncem v Jižním federálním okruhu, který má na starosti i oblast Kavkazu. Bývalý petrohradský gubernátor Vladimir Jakovlev, který zaujímal tento post doposud, byl jmenován do čela nově vytvářeného ministerstva pro regionální a národnostní politiku.

"Severní Kavkaz je pro Rusko klíčovým strategickým regionem. Je obětí terorismu a také jeho odrazovým můstkem," prohlásil prezident a dodal: "Organizátoři a pachatelé tohoto teroristického útoku usilují o rozpad státu, rozpad Ruska."

Podle jeho mínění má ale terorismus na severním Kavkaze kořeny v nízké životní úrovni, všeobecně rozšířené nezaměstnanosti a nedostatečném vzdělání. "To je živná půda pro růst extremistické propagandy a rekrutování nových stoupenců teroru," prohlásil.   

Nová agentura pro bezpečnost

Putin navrhl postavit mimo zákon extremistické organizace sloužící jako zástěrka teroristům a současně informoval, že dal pokyn ruským bezpečnostním službám k prohloubení mezinárodní spolupráce a podtrhl, že Rusko potřebuje novou federální agenturu pověřenou koordinací boje s terorem: "Potřebujeme jedinou organizaci schopnou nejen vypořádávat se s teroristickými útoky, ale také schopnou jim předcházet, likvidovat zločince v jejich úkrytech - a bude-li to nezbytné i v zahraničí."

O preventivních útocích na základny teroristů v zahraničí mluvil hned po beslanské tragédii i generál Jurij Balujevskij.

Současně se Putin zasadil o obnovení trestu smrti, důraznější kontroly cizinců a zavedení barevných stupňů varujících před útokem teroristů.