Výběr prostředků útoku bude podle něj záležet na konkrétní situaci v "daném regionu". "Neznamená to však, že Rusko provede jaderné útoky," uvedl generál.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při své cestě po Egyptě, Libanonu Sýrii a Izraeli zdůraznil při jednáních, že terorismus nezná hranice, a proto je nutné, aby se mezinárodní společenství proti němu spojilo. Vyjádření solidarity by měla vystřídat akce. Předcházet by jí měla koordinace bezpečnostních služeb a uzavření kanálů, jimiž jsou financováni. Podle Lavrova je také nutné přesně definovat termíny terorismus a teroristický akt.

Odměna za Basajeva a Maschadova

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) vypsala ve středu odměnu 300 miliónů rublů (asi 270 miliónů korun) za informace vedoucí k dopadení vůdců čečenských rebelů Aslana Maschadova a Šamila Basajeva.

Bezpečnostní síly odmění podle ruských tiskových agentur jakékoli informace vedoucí k "neutralizaci" čečenských vůdců.

Osobám, které poskytnou informace o bývalém čečenském prezidentovi a nyní vůdci separatistů Maschadovovi a o polním veliteli Basajevovi, zaručuje FSB anonymitu. 

Ruské úřady oba viní z toho, že stojí za teroristickým útokem na školu v severoosetském Beslanu z minulého týdne, který si vyžádal 326 mrtvých a 727 zraněných.

Identifikováno 12 teroristů

Vyšetřovatelé již identifikovali těla 12 z třicítky teroristů, kteří minulý týden obsadili školu. Náměstek ruského generálního prokurátora Sergej Fridinský uvedl, že někteří z identifikovaných členů komanda se účastnili také červnového útoku v Ingušsku, vedeného čečenským předákem Šamilem Basajevem, při kterém zahynulo 88 lidí.

Podle generálního prokurátora Vladimira Ustinova, citovaného agenturou AFP, zabily speciální jednotky celkem 32 teroristů.

:. Vyšetřovatelé snímají otisky prstů jednomu ze zabitých teroristů. Ve škole pokračuje odklízení trosek. Více ve fotogalerii.

Ustinov, který o vyšetřování beslanského krveprolití informoval prezidenta Vladimira Putina, rovněž uvedl, že teroristé se krátce před obsazením školy 1. září sešli v lese. Ke škole pak odjeli ve vojenském nákladním autě a ve svou džípech, vezoucích zbraně a munici. Ke škole přijeli, když svítalo, poté vjeli do dvora. Uvnitř už měli připraveny další zbraně a výbušniny. Budovu následně zaminovali. Měli zjevně "dobré technické znalosti", uvedl Ustinov.

Prokurátor se odvolával na svědectví přeživších rukojmích a slova jednoho z údajných členů komanda, kterého speciální jednotky zadržely živého a identifikovaly jako Nurpasu Kulajeva.

Krátce po obsazení školy podle Ustinova zastřelil předák teroristů s krycím jménem Plukovník jednoho ze svých mužů a prohlásil, že tak naloží s každým, kdo by nevykazoval známky "absolutní poslušnosti". To se týkalo i teroristů, kteří protestovali proti tomu, že rukojmími jsou děti.

Vůdce teroristů později odpálil na dálku nálož na těle dvou takzvaných černých vdov, čímž si chtěl vynutit poslušnost. Jeden z teroristů měl údajně po celou dobu nohu na spoušti výbušného systému. Kdyby ji zvedl, nálože v celé škole by explodovaly.

V pátek změnili teroristé z neznámých důvodů rozmístění bomb. Jedna přitom náhodně explodovala, ve škole nastala panika a rukojmí začali utíkat. Teroristé po nich stříleli a následoval zásah speciálních sil, vysvětlil Putinovi prokurátor.

Pátrá se po totožnosti mrtvých

V severoosetském Beslanu pokračují pohřby dalších obětí masakru.

Z více než 350 obětí jich ještě 107 není identifikováno. Proto úřady začaly s identifikací podle DNA. "Práce budou pokračovat tak dlouho, dokud nebude identifikována poslední oběť" uvedl mluvčí generálního prokurátora. "Obrátili jsme se kvůli tomu na možné rodinné příslušníky."