"Ve východní, jižní a jihovýchodní Asii dnes žije o 200 miliónů extrémně chudých lidí (těch, kdo mají na živobytí v přepočtu jeden americký dolar nebo méně na den) méně než v roce 1990. Pokrok v potírání extrémní chudoby lze zaznamenat také v severní části Afriky," uvádí zpráva OSN.

Organizace současně přiznává, že se jí nedaří hladovění odstraňovat tak rychle, jak si předsevzala. Podle plánů chce snížit do roku 2015 počet hladovějících na polovinu. To už se zřejmě nepodaří.

Nejkritičtěji jsou na tom země subsaharské Afriky, kde se nejen nedaří bojovat s hladem, ale neklesá ani úmrtnost novorozenců a dětí. Mezi nejpostiženější země patří Etiopie, Středoafrická republika, Kongo, Burkina Faso nebo Sierra Leone.

Přístup ke vzdělání má více dětí

V porovnání s rokem 1990 se ale znatelně zlepšil přístup k vodě v zemích, která jí mají nedostatek, mírní se nemoci a stále více dětí má přístup ke vzdělání. 

"Školní docházka v základních školách v Jižní Americe a Karibiku, severní Africe i v bývalých sovětských republikách přesáhla 90 procent," píše se ve zprávě.

OSN tvrdí, že pomoc rozvojovým zemích se v posledních dvou letech velmi zlepšila. V roce 2003 byla 68,5 miliard dolarů. Je do toho ale započítána i pomoc Iráku a Afghánistánu.

Belgie, Francie, Irsko, Španělsko a Velká Británie se zavázaly opravdu dávat na pomoc rozvojovým zemím slíbených 0,7 procenta HDP. Připojily se tak k Dánsku, Norsku, Švédsku a Nizozemí, tedy zemím, které dříve schválenou hranici nikdy nepřestaly plnit.

OSN v Sieře Leone končí

"OSN má nyní 17 mírových misí, křehkou politickou situaci pomáhá udržet například v Afghánistánu, Gruzii, Kosovu a Etiopii, nyní se stahujeme ze Sierry Leone, kde jsme pomáhali vládě s stabilizací země," tvrdí zpráva.

"Zlepšuje se tak naděje na řešení konfliktů, systém OSN, který disponuje s omezenými prostředky, to však značně vyčerpává." Generální tajemník Kofi Annan upozorňuje, že nároky kladené na organizaci v oblasti udržování míru jsou nejvyšší od roku 1990,"