"Súdánská vláda nebyla schopna vyřešit krizi v Dárfúru a nesplnila některé základní sliby, které učinila... Útoky na civilisty pokračují a většina milicí nebyla odzbrojena," uvádí se ve zprávě. Text však připouští, že Chartúm učinil "jisté pokroky" v distribuci humanitární pomoci a zlepšení bezpečnostní situace na některých územích, kam se uchýlili súdánští uprchlíci, kde posílil policejní hlídky. Oceňuje také, že súdánská vláda slíbila nenutit uprchlíky k návratu, zahájit vyšetřování násilností a umožnit působení pozorovatelů dohlížejících na dodržování lidských práv.

Súdán není schopen řešit situaci

Uvádí však že Súdán není schopen sám řešit situaci. Navrhuje proto rozmístit v oblasti početnější mezinárodní mírové jednotky. Mělo by je tvořit 3000 vojáků a 1100 policistů. Súdán však už minulý týden odmítl vyslání tisíce nigerijských vojáků, umožnil jen rozšířit stopadesátičlenný kontingent rwandských vojáků, kteří chrání pozorovatele, na dvojnásobek. [celá zpráva]

Ve středu zveřejněný dokument zvláštního vyslance OSN Jana Pronka, který s ním zítra seznámí Radu bezpečnosti, nicméně o uvalení hospodářských ani diplomatických sankcí nehovoří.

Chartúm odmítá roli OSN

Súdán se také ohradil proti roli OSN, chce aby situaci řešila Africká Unie. V Nigérii přitom rozhovory súdánské vlády s černošskými povstalci, kteří se brání útokům arabským milicí, příliš nepokročily.

Západosúdánský Dárfúr je stižen současnou nejhorší humanitární krizí na světě, způsobenou osmnáctiměsíčním ozbrojeným konfliktem, do něhož jsou zapojeny povstalecké organizace Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro svobodu a rovnost (JEM), vládní jednotky a Chartúmem podporované milice Džandžauí.

OSN odhaduje, že od počátku války v Dárfúru zahynulo až 50 000 lidí a více než milión musel opustit domovy.