"Válka je poslední možností a tam ještě nejsme," prohlásil Chirac a potvrdil, že Francie bude za všech okolností hlasovat proti nové rezoluci, která by v brzké době umožnila vojenský úder. Chirac podle svých slov neočekává, že Francie bude muset uplatnit své právo veta, protože v této fázi zatím neočekává, že USA získají potřebný počet hlasů. Pokud se však Paříž v tomto předpokladu zmýlí, pak své právo použije, uvedl.

Rozhodnutí o Iráku bude podle Chiraka kolektivní a jelikož jde o otázku "života a smrti", uvítal by, kdyby se v Radě bezpečnosti sešli šéfové států a vlád členských zemí. Sám však do newyorského sídla OSN nepojede, zdůraznil. "Není na mě ani na vás, abychom určili, zda Irák spolupracuje," řekl Chirac s důrazem na mandát zbrojních inspektorů.

"Rusko opakovaně prohlašuje, že takovou rezoluci podpořit nemůže," prohlásil šéf ruské diplomacie Ivanov v dosud nejostřejším stanovisku Moskvy a poukázal na to, že návrh obsahuje ultimativní požadavky, které se nedají splnit a jsou v rozporu s rezolucí 1441.

Naopak Británie a USA s cílem získat podporu pro rezoluci jsou podle britského tisku ochotny vtělit do jejího návrhu konkrétní seznam odzbrojovacích úkolů, jež by měl Irák do 17. března nebo pozdějšího data splnit a odložit hlasování až na konec týdne. Oznámil to v pondělí mluvčí Bílého domu Ari Fleischer s tím, že v této chvíli není definitivní ani text rezoluce, ani datum, kdy o něm má RB hlasovat.

De Villepinova mise v Angole neúspěšná

Angolu - nestálého člena RB - včera zjevně nepřesvědčil hlasovat proti rezoluci francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin. "Válka je nevyhnutelná," uvedl po jednání angolský ministr zahraničí Joao Bernardo de Miranda. "Nyní je nutné, aby se mezinárodní společenství dohodlo, co dělat po válce," dodal. "Válka je vždy vyhnutelná," namítl de Villepin. Francouzský list Le Figaro týž den napsal, že Angola podle všeho "prodá svůj hlas v RB, a tudíž i svou ropu ,tomu, kdo jí dá větší nabídku"". Guinea, kam de Villepin míří, podle listu také umí říct Francii ne. Třetí africké země v RB - Kamerun - je prý z těchto tří zemí Paříži nejbližší.

Dolarová diplomacie

Tvrdě za hlasy nerozhodnutých lobbuje Washington, který jinak prohlašuje, že za dostatečný právní důvod k invazi mu stačí listopadová rezoluce 1441. Za USA kromě Británie stojí zatím jen Španělsko a Bulharsko. Proti jsou Francie, Rusko, Čína, Německo a Sýrie. K přijetí rezoluce je však třeba nejméně devíti hlasů z 15 členů RB, přičemž žádný z pěti stálých členů nesmí dokument vetovat. Šest nerozhodnutých a nestálých členů Rady zvažuje své ekonomické potřeby a budoucí vztahy s USA a podle slov prezidentovy poradkyně Condoleezzy Riceové Washington s nimi o jejich zájmech jedná.

Blix prý záměrně neupozornil na jasné důkazy

Británie a USA podle deníku The Times vyvinou prudký tlak na šéfa zbrojních inspektorů OSN Hanse Blixe, aby přiznal, že v Iráku nalezl důkazy o trvajícím porušování rezolucí RB. Důkazy jsou podle USA a Británie obsaženy v jeho 173stránkové zprávě, kterou dal Blix členům RB až po přečtení své páteční, poměrně pozitivní zprávy o Iráku. Podle Británie a USA to Blix zjevně učinil ve snaze, aby nedal podnět k zahájení války.

Obě země zaujal nález bezpilotního letadla o rozpětí křídel 7,45 metru. "Je to neuvěřitelné," řekl listu vysoký diplomat z jedné z váhajících zemí. "Tato zpráva bude mít jasně definovaný dopad na lidi, kteří váhají. Je to bomba." Šéf přes jaderné inspekce Muhammad Baradej řekl arabskému listu Al-Haját, že na irácké straně je třeba "dramatické změny v přístupu a upřímnosti. Nevíme ovšem, jak to prezident Saddám Husajn a irácké vedení zaručí," řekl.