Podle prohlášení islamistů zprostředkovaného Al-Džazírou přitom právě italská vláda nese vinu na Baldoniho smrti, protože nevyhověla požadavku únosců.

Na videozáznamu, který Al-Džazíra odvysílala v úterý, totiž Islámská armáda oznámila únos Baldoniho a dala Římu 48 hodin na to, aby stáhnul svých 3000 vojáků rozmístěných v Iráku. Italská vláda však odmítla nátlaku ustoupit a prohlásila, že v Iráku zachová svou "civilní i vojenskou přítomnost".

Al-Džazíra vysílající z Kataru v pátek zveřejnila videozáznam, na němž Baldoni stojí před praporem Islámské armády a mluví na kameru. Jeho hlas však není slyšet. Představitelé televize řekli, že se rozhodli další záběry ukazující Baldoniho mrtvé tělo nevysílat z ohledu na city novinářovy rodiny.

"Soudě podle záznamu, který jsme obdrželi, únosci, zdá se, splnili svou hrozbu a zabili svého rukojmího," řekl mluvčí Al- Džazíry Džihád Balút. Odmítl však upřesnit, jak byl Baldoni zabit. Podle agentury ANSA už nejmenovaný italský činitel odcestoval do Kataru, aby od Al-Džazíry získal kopii kompletní videonahrávky Baldoniho vraždy.

Válečný turista

Šestapadesátiletý Baldoni, který se sám označoval za "válečného turistu", pracoval pro milánský týdeník Diario. Novinářův syn Guido a dcera Gabriella v televizi Al-Džazíra vyzvali únosce, aby jej propustili. "Enzo Baldoni je v Iráku jako novinář. Kromě toho se snažil zachránit životy lidí v Nadžafu a nabídl svou pomoc italskému Červenému kříži," prohlásila Gabriella.

Pokud se smrt Baldoniho potvrdí, stane se tento novinář už druhým italským občanem, zabitým únosci v Iráku. V dubnu zastřelili povstalci šestatřicetiletého Fabrizia Quattrocchiho, kterého unesli dva dny před vraždou spolu s dalšími třemi Italy, členy ochranky americké společnosti.

Také za propuštění této čtveřice žádali únosci mimo jiné odchod italského kontingentu, což italský premiér Silvio Berlusconi odmítl. Ostatní tři Italové byli nicméně v červnu propuštěni na svobodu.

Kromě obou Italů byli letos v Iráku zavražděni extremisty ještě další čtyři cizinci: dva Američané, Jihokorejec a Bulhar. Ve třech případech stála za únosy a vraždami extremistická skupina Tavhíd a Džihád jordánského teroristy abú Músa Zarkávího napojená na teroristickou síť Al-Káida.

Život svého rukojmího naproti tomu zachránila filipínská vláda, která vyhověla požadavku únosců a stáhla z Iráku svůj kontingent. Tím si ovšem Manila vysloužila kritiku západních spojenců, podle nichž taková "slabost" jen povzbudí únosce rukojmích. [celá zpráva]