"Pokud by bylo toto doporučení přijato, znamenalo by to naprostý odklon od politiky uplatňované všemi dosavadními vládami," okomentoval návrh levicový deník Ha"arec, který o neveřejném materiálu informoval.

Území dosud označoval za "sporná"

Židovský stát již v praktické rovině uplatňuje ustanovení konvence humanitárního rázu. Odmítá však tento dokument na palestinská území vztáhnout v právní rovině.

Než v červnu 1967 Izrael obsadil pásmo Gazy, spravoval toto území Egypt a v případě západního břehu Jordánsko, ačkoliv šlo o části někdejší britské mandátní Palestiny, jež OSN v roce 1947 vyčlenila pro vznik samostatného arabského státu. Podle Izraele proto nejde o okupovaná území zmiňovaná konvencí, neboť nebyla zabrána žádnému suverénnímu státu, ale o území sporná.

Jde hlavně o židovské osadníky

Expertní skupina vytvořená generálním prokurátorem Menachemem Mazuzem sice navrhuje, aby si vláda zároveň podržela právo rozhodovat o bezpečnostních otázkách. I přesto by ale mělo formální uznání platnosti konvence značné dopady.

Konvence totiž výslovně zakazuje přesouvání civilního obyvatelstva na okupovaná území, avšak všechny izraelské vlády od roku 1967 aktivně podporovaly usazení desítek tisíc židovských osadníků na západním břehu i v pásmu Gazy. "Důvodem k dosavadnímu odmítání konvence je neochota Izraele přiznat, že jde o okupaci a že osady jsou ilegální," řekl právní expert Izraelského rozhlasu Moše Negbi.

Premiér situaci popsal už loni

Ačkoliv návrh přihlásit se konvenci včera kritizovali jak někteří vládní, tak opoziční poslanci, o okupaci už loni v květnu jednoznačně hovořil sám Šaron. "Možná se vám to slovo nelíbí, ale udržovat pod okupací 3,5 miliónu Palestinců je pro Izrael tím nejhorším," řekl tehdy poslancům ze své strany Likud.

Mazuzův záměr jasně definovat právní vztah Izraele k okupovaným územím vychází z červencového výroku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu, který napadl budování bezpečnostní bariéry na západním břehu a který zopakoval názor světového společenství, že se jedná o okupované území.

Právnický tým také v této souvislosti navrhuje, aby Izrael při dalším budování bariéry prokázal "vnímavost" vůči názoru ICJ, a varuje, že by židovský stát mohl v budoucnu čelit na mezinárodním fóru i sankcím.

Návrh vyústil v boj o kompetence

Právní poradce ministerstva zahraničí Alan Baker ale tyto výroky ostře odmítl s tím, že justice zasahuje do kompetencí diplomacie. "Jde o záležitost s velkým diplomatickým a bezpečnostním dosahem a vy jste se proto měl předem poradit s experty odpovídajících resortů," napsal Baker Mazuzovi v dopise, z nějž citoval deník Ma"ariv.

Ministerstvo spravedlnosti kritiku odmítlo s tím, že Bakerovy dosavadní návrhy, jak se vypořádat s verdiktem ICJ, zněly zcela ho ignorovat, "což jen zhoršovalo už tak složité postavení Izraele na mezinárodní scéně".