Společný příspěvek Německa, Saúdské Arábie, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Japonska a Jižní Koreje však na válku v Zálivu zajistil plných 54 miliard. Například Japonsko, které tehdy uvolnilo deset miliard dolarů, nyní tvrdou linii Washingtonu vůči Bagdádu podporuje, po dekádě hospodářského propadu však bude jeho příspěvek do válečné pokladny daleko skromnější. "USA nás ostatně o podporu dosud nepožádaly," vysvětlil listu premiér Džuničiró Koizumi.

Letošní válka přijde až na 85 miliard dolarů

Finanční podpora spojenců hraje klíčovou roli při odhadování možných válečných nákladů. Stratégové zatím odhadují konečný účet v rozmezí od 18 do 85 miliard, neboť útok bez mandátu OSN by jej řádově navýšil o desítky miliard. "Spřátelené země v každém případě nemíní platit jako v roce 1991," řekl listu analytik Centra pro strategické a rozpočtové studie Steven M. Kosiak.

Pouštní bouře byla finančně velmi efektivní

Pomoc spojenců USA přitom na začátku 90. let způsobila, že Pouštní bouře, jejíž zaplacení předjednal exprezident George Bush starší ještě před zahájením útoku, vstoupila do dějin jako finančně nejefektivnější vojenská akce. Osvobození Kuvajtu stálo Američany pouhé jedno procento hrubého domácího produktu, zatímco vietnamská válka by v srovnatelné měně přišla na 12 procent a účast v druhé světové válce na plných 130 procent amerického HDP.