Článek
Zákon vyvolal v zemi protesty veřejnosti i zanícené diskuse o tom, zda by se země měla vzhledem k sílícím bezpečnostním hrozbám odklonit od pacifistických zásad přijatých po druhé světové válce, kdy Japonsko skončilo v táboře poražených zemí. Oponenti tvrdí, že záměry porušují ústavu a že by Japonsko mohlo být zavlečeno do konfliktu pod vedením USA.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Už ve čtvrtek získala japonská vláda předběžný souhlas horní komory parlamentu, Sněmovny poradců, s touto chystanou změnou bezpečnostní politiky. Méně významná dolní komora parlamentu - Sněmovna reprezentantů - návrhy schválila už v červenci.
Neohlášené předjednání legislativních návrhů v příslušném výboru ale provázely potyčky mezi zákonodárci a demonstrace před parlamentní budovou.
Nynější poválečná pacifistická ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země. Ústava vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie.
Premiér Šinzó Abe dlouhodobě usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu, a rovněž by prý rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Abeho snahy o prosazení této politiky oslabily jeho popularitu u japonské veřejnosti.