Trest smrti pozastavily americké okupační úřady po svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna v dubnu loňského roku. Obnovení nejvyššího trestu plánovala irácká vláda už od června, kdy převzala od Američanů moc. Uvažovalo se o něm především v souvislosti se zajatým bývalým diktátorem Saddámem Husajnem.

"Souvisí to s bezpečnostní situací v Iráku," prohlásil státní ministr bez portfeje Adnan Džanabí.

Trest smrti, který sám Husajn během své vlády zneužíval, by tak mohl být uplatněn na samotného Saddáma. Je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Za jeho vlády ale bylo možné zemřít "rukou státu" za 114 zločinů. Nyní by to bylo jen za největší prohřešky, které souvisí s nynější situací v zemi.

Jen dočasné opatření

"Nyní rozhodně nebude situace stejná," zdůraznil Džanabí. Zdůraznil, že obnovení trestu bude jen dočasné. Jakmile se do země vrátí bezpečnost, bude zákon o znovuzavedení trestu smrti revidován, dodal.

Zákon nespecifikuje, jakým způsobem budou popravy prováděny, ani to, zda se bude popravovat veřejně, jak je zvykem v některých arabských zemích. Před obnovením trestu smrti bylo nejvyšším trestem v Iráku třicetileté vězení.