S novým návrhem rezoluce přišel v pátek v Radě bezpečnosti OSN britský ministr zahraničí Jack Straw. Straw předložil návrh podporovaný USA a Španělskem po svém vystoupení, které následovalo po zprávě inspektorů OSN. Doplněk rezoluce stanoví časové období, během něhož dostane Irák poslední možnost odzbrojit a dodržet rezoluce OSN, řekl Straw.

Stejně jako Straw i španělská ministryně zahraničí Ana Palaciová se připojila k americké kritice Iráku. Irácký režim dosud neukázal žádnou vůli odzbrojit, řekla ministryně s tím, že snahy o větší počet inspektorů nebo o poskytnutí více času na inspekce jsou "strategií nemohoucnosti".

Podle ní se irácký prezident Saddám Husajn drží stejné taktiky: "Myslí si, že jsme imbecilové." Podařilo se mu rozdělit mezinárodní společenství, řekla. Ubezpečila, že i Madrid si přeje mír. Jde mu však o bezpečný mír, který bude zaručovat, že se nebezpečné zbraně nedostanou do rukou teroristům.

Nesouhlasné reakce

Francie však ústy šéfa diplomacie Dominiqua de Villepina při následujícím setkání s novináři odmítla toto ultimátum přijmout, neboť "vychází z logiky války".

Rusko je "rozhodně" pro pokračování zbrojních inspekcí OSN v Iráku a přeje si, aby irácká krize byla řešena "mírovými prostředky", řekl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Stejně tak Čína nepodporuje hlasování o druhé rezoluci o Iráku, "zejména ne o takové, která by autorizovala použití síly". Prohlásil to čínský ministr zahraničí Tchang Ťia-süan, který zároveň prohlásil, že inspekce v Iráku zaznamenaly "velký pokrok".

"Bagdád mohl přijmout mnoho nedávných kroků dříve a s větší ochotou. V posledních dnech se nicméně spolupráce citelně zlepšila," řekl německý ministr zahraničí Joschka Fischer s tím, že při takovémto kladném vývoji je zcela nepochopitelné, proč by měla být spolupráce přerušena.

Také ministryně zahraničí Chile Soledad Alvearová vyjádřila naději, že mírové odzbrojení Iráku za pomoci posílených inspekcí je stále možné. Chile je jedním ze šesti nerozhodnutých členů RB OSN, jejichž hlasy rozhodnou o osudu americko-britské rezoluce.

Blixova zpráva

Šéf inspektorů OSN Hans Blix ve své zprávě před Radou bezpečnosti uvedl, že Bagdád dosud neposkytl dokumenty o ničení zakázaných zbraní. Nicméně prohlásil, že irácký souhlas s likvidací raket Samúd-2 je "podstatným odzbrojovacím krokem".

Podle Blixových údajů Irák dosud zničil 43 ze 120 raket Samúd-2, jejichž dolet je delší než OSN povolených 149 km. Blix uvedl, že dnes Bagdád nezničil žádnou další raketu Samúd-2. Blix řekl, že minulý měsíc Irák poskytl "seznam významných jmen".

"Když existují seznamy lidí, kteří se na výrobě a destrukci zbraní podíleli, musí existovat i dokumenty o množství zničení zbraní," prohlásil Blix.

Uvedl současně, že inspektoři nenalezli důkaz o nepovolené aktivitě iráckých mobilních laboratoří a podzemních továren, o nichž hovořil nedávno před RB OSN americký ministr zahraničí Colin Powell. Žádné výrobny ani sklady zbraní nebyly nalezeny.

Nové dokumenty o chemických zbraních

Irák v minulých dnech podnikl první kroky k tomu, aby pomohl vyjasnit otázky kolem svých chemických a biologických zbraní, což Blix označil za pokrok. Irák poskytl novou dokumentaci o antraxu a nervovém plynu VX.

Blix však dal znovu najevo nespokojenost s tím, že irácká strana neposkytla všechny dokumenty o údajné likvidaci svých zbraní hromadného ničení. "Od začátku inspekcí se objevilo jen pár nových dokumentů. (...) Doufám, že další úsilí v tomto směru přinese podstatné výsledky," dodal Blix.

Irák také navrhl použití vyvinutých technologií, které by odhalily, kolik antraxu bylo v jeho laboratořích zničeno. To ale stejně neurčí, kolik spór antraxu bylo vyrobeno, poznamenal Blix.

Odzbrojení by zabralo měsíce

K otázce, jak dlouho by trvalo docílit požadovaného odzbrojení Iráku, Blix řekl, že i při aktivním iráckém přístupu by trvalo vyjasnění situace kolem iráckých zbraní hromadného ničení "měsíce". Kontrola objektů a vyhodnocení dokumentů bude trvat ještě nějaký čas - ne roky ani týdny, ale měsíce, řekl Blix.

Podotkl, že i po odzbrojení musí v Iráku zůstat monitorovací zařízení, které ukáže, zda se výroba zakázaných zbraní do vyčištěných objektů opět nevrací.

Baradej: nemáme žádné důkazy

Expertům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) pod vedením Muhammada Baradeje se dosud nepodařilo odhalit žádné důkazy, že by Irák vyvíjel jadernou zbraň. Dokumenty dokazující, že se Irák pokoušel nakoupit uran, především z afrických zemí v čele s Nigérií, se ukázaly být nevěrohodnými.

Inspektoři MAAE prověřili 141 míst, u nichž panovalo podezření, že by mohly sloužit k vývoji jaderných zbraní. Mobilní kontrolní laboratoře projely a zkontrolovaly 2000 km iráckého terénu.

V posledních týdnech Irák podle Baradeje poskytl řadu cenných dokumentů. Ačkoli podmínky nejsou zdaleka ideální, rozhovory s iráckými vědci pokračují. Trvají nicméně na nahrávání celých rozhovorů.