Šaron se v uvítacím projevu vyjadřoval opatrněji: "Židé by měli přijíždět do Izraele a usazovat se tady, protože to je jejich vlast, nikoliv proto, aby unikli před antisemitismem." Francii chválil: "V posledních letech jsme svědky vzestupu antisemitismu a hluboce si vážíme nasazení Jacquese Chiraka a jeho vlády v boji proti antisemitismu. Doufám, že jeho příklad poslouží ostatním za vzor."  

Činitelé izraelského ministerstva přistěhovalectví a integrace pak důrazně poukazovali na to, že přílet dnešní skupiny Židů z Francie nemá se Šaronovou výzvou nic společného.

Paříž totiž Šaronovo prohlášení z 18. července přijala jako urážku a odložila jednání o jeho plánované návštěvě do doby, než premiér své výroky vysvětlí. Ústy šéfa své diplomacie dala na vědomí, že mezi Francií a Izraelem zavládlo "vážné nedorozumění". 

Mluvčí izraelské vlády Avi Pazner pak prohlásil, že Šaronova výzva byla ve Francii špatně pochopena a že premiér měl na mysli, že místo všech Židů, odkudkoliv na světě, je v Izraeli.

Přistěhovalce Šaron neovlivnil

Skupina, v níž je mimo jiné 50 dětí a 55 univerzitních studentů, prý přijíždí do Izraele v rámci nového imigračního "komunitního" programu izraelské vlády, vypracovaného už před rokem. Jeho základem je podpora přistěhovalectví židovských komunit z Francie na společném zeměpisném nebo profesním základě.

"Šaronova  slova neměla žádný vliv na mé rozhodnutí. Odejít jsem se rozhodla už před několika měsíci," řekla jedna z imigrantek. "Odcházím kvůli svým pěti dětem, které tady ve Francii nemohou plně praktikovat své náboženství."

Ve Francii, která je domovem největší židovské i muslimské komunity v západní Evropě, však přibývá antisemitských útoků a opouští ji stále více Židů. Židovská agentura, která emigraci zprostředkovává, uvedla, že letos začne nový život v Izraeli kolem 3000 francouzských Židů. Ještě před třemi lety jich přitom bylo jen 900 ročně.