Podle Fašiangové chybí na Slovensku vzdělávání spotřebitelů o plýtvání, i o pojmech, jako jsou datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Potraviny po datu minimální trvanlivosti si při správném skladování uchovává charakteristické vlastnosti a je možné je i po tomto datu konzumovat. Jako příklad uvádí rýži, kávu, těstoviny a čaj.

Fašiangová rovněž upozornila, že zákon na Slovensku zakazuje prodej potravin po datu minimální trvanlivosti. V České republice a v dalších 15 členských zemích Evropské unie je prodej těchto potravin povolený. „Živnostníci z České republiky jezdí k nám nakupovat tyto produkty před uplynutím minimální doby trvanlivosti. Vyvezou je do Česka, legálně je dají do oběhu do řetězců a tam je často nakupují i slovenští spotřebitelé. V Česku tak nechají své peníze a Slovensko přijde o DPH,“ uvedla.

V případě, že by obchodník na Slovensku prodával potraviny po datu trvanlivosti, po třech takovýchto pochybeních by mu hrozila pokuta ve výši až jednoho milionu eur (27,5 miliónu Kč). „Státní veterinární a potravinová správa přitom na svém webu informuje, že potraviny po datu minimální trvanlivosti jsou ještě bezpečné, pokud je obal neporušen a potraviny jsou správě skladovány,“ upozornila Fašiangová na zjevný rozpor.

Pokud by se z obalů vybraných potravin odstranila informace o minimální době trvanlivosti, v celé Evropské unii by to snížilo množství potravinového odpadu o 15 miliónů tun ročně. Pro jednu domácnost by to představovalo úsporu ve výši 500 eur (13 700 Kč).