Hlavní obsah

Klíčový lístek aparátčíka, který omylem „zboural” berlínskou zeď, se nečekaně našel

Berlín

Nečekaně se objevil lístek s poznámkami, o něž se opíral člen politbyra východoněmecké komunistické strany (SED) Günter Schabowski na přelomové tiskové konferenci 9. listopadu 1989. Schabowski ten večer mimo jiné oznámil, že občané východního Německa napříště mohou vycestovat na Západ, čímž spustil zhroucení berlínské zdi. Manželka Schabowského tvrdí, že papír s poznámkami rodině někdo ukradl.

Foto: Staff/File , Reuters

Pád Berlínské zdi - 10. listopadu 1989

Článek

Schabowského poznámkový aršík byl považován za ztracený. Bonnské muzeum Dům dějin SRN nyní oznámilo, že ho získalo a vystaví ho. (Fotografie lístku s poznámkami si můžete prohlédnout zde.)

Schabowski si krátce před historickou tiskovou konferencí na lístek poznamenal, o čem a v jakém pořadí bude před novináři hovořit. Na konci si poznamenal: „Přečíst text ustanovení o cestování”.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Krátce předtím vedení SED schválilo nařízení, podle něhož smějí občané NDR vycestovat do západního Německa. Platit to však mělo jen za určitých podmínek a hlavně až od následujícího dne, tedy 10. listopadu, což ale Schabowskému uniklo, protože se klíčového zasedání osobně neúčastnil.

„Platí to ihned”

Šéfreportér deníku Bild Peter Brinkmann a zpravodaj italské agentury ANSA Riccardo Ehrmann se však na následné tiskové konferenci ptali, kdy usnesení vstoupí v platnost. Schabowski rozpačitě odpověděl legendárními slovy: „Platí to... pokud vím... je to ihned, neprodleně.” K berlínské zdi zamířily první davy lidí a bariéra mezi východoněmeckou metropolí a Západním Berlínem se stala ještě tu noc průchodnou.

Je to jeden z mála dokumentů novějších současných dějin, o němž lze říci, že ovlivnil světové dějiny
Hans Walter Hütter, ředitel muzea Dům dějin SRN

Osud lístku se Schabowského poznámkami byl neznámý od roku 1991. Nyní se však přihlásil jeho majitel, který si přál zůstat v anonymitě. Ví se jen, že pochází z okruhu Schabowského známých.

Bonnské muzeum od něj písemnost odkoupilo za 25 000 eur (687 000 korun). „Je to jeden z mála dokumentů novějších současných dějin, o němž lze říci, že ovlivnil světové dějiny,” říká šéf muzea Hans Walter Hütter. V aukci by se podle něj list prodal za nesrovnatelně vyšší částku.

Manželka Schabowského Irina vyjádřila po překvapivém nálezu rozhořčení. „Je to chladnokrevný prodej ukradené věci,” řekla v pátek Schabowská agentuře DPA. „To s tím lístkem je kriminální příběh,” tvrdí manželka šestaosmdesátiletého bývalého aparátčíka.

Rodina podle ní počátkem 90. let několik dokumentů, včetně zmíněného listu, půjčila známým, kteří si je chtěli podrobněji prohlédnout. Ti ale údajně přes naléhavé výzvy nic nevrátili. „Nic jsme nerozdali,” tvrdí Schabowská.

Reklama

Výběr článků

Načítám