Podle nich by měl být návrh projednán až v říjnu. Bezplatná víza by platila po dobu, po niž daná země bude mít své jednotky v akci. Do skupiny zemí, s nimiž opatření počítá, patří dále Estonsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Ázerbájdžán, ale nikoliv například Slovensko.

Iniciativa poslance Lipinského je zjevně pokusem vyjít vstříc zemím, které počítaly, že výměnou za podporu vojenských operací USA v Afghánistánu a Iráku zmírní Washington kritéria pro udílení víz. Zároveň ovšem obsahuje velmi silný prvek podmíněné pobídky.

V polovině července se pokusil oživit téma víz při oficiálních rozhovorech ve Washingtonu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Poukázal při tom na vstup ČR do Unie, jejíž drtivá většina členů má s USA bezvízový styk, i na spojeneckou spolupráci právě v Iráku.

Řeč je o krátkodobých turistických cestách. Skutečností ale je, že podle platných zákonů USA, s nimiž se Lipinského návrh musí rovněž vypořádat, závisí bezvízový styk nikoli například na členství v Unii, nýbrž na poměru podaných a nevyřízených žádostí o tato víza. Těch musí být po delší dobu méně než tři procenta, což ale dosud není případ ČR. Navíc stále mnoho Čechů cestuje do USA na turistické vízum, zůstává tam a pracuje bez povolení.