„Důvěra byla narušena do té míry, že je téměř zničena,“ prohlásil na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově americký exsenátor Sam Nunn, jeden z architektů spolupráce s Ruskem po studené válce v jaderné bezpečnosti.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Za studené války jsme měli bezpečnostní mechanismus. Obrovské množství smluv a dokumentů nám pomohlo vyhnout se velké a vážné vojenské srážce. Hrozba války je nyní větší,“ přitakal – rovněž v Mnichově – ruský exministr zahraničí Igor Ivanov (ve funkci byl v letech 1998–2004, pozn. red.).

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Americký vojenský konvoj vyrazil z Estonska. Na své cestě projede i Českou republikou.

Zdroj: Reuters

Jen přívětivé ovzduší mezi prezidenty Borisem JelcinemBillem Clintonem odvrátilo v roce 1995 svět od katastrofy, když vědci v severním Norsku vypustili čtyřstupňovou sondážní raketu, jež vstoupila do koridoru, jímž mohlo Rusko očekávat americké strategické střely.

Jelcin aktivoval jaderný arzenál. Vyjasnit tehdy situaci ale mocnosti dokázaly velmi rychle. „Pět šest minut by stačilo, máte-li důvěru a spojení a můžete-li obojí okamžitě zapojit,“ řekl Ivanov. Nyní však tento mechanismus podle něj funguje krajně špatně.

Práh válečných rizik je velmi nízko

Komunikace naopak téměř neexistuje, a ačkoli nikdo nepotvrdil, že byla přerušena i horká linka mezi Bílým domem a Kremlem a paralelní kontakt středisek pro snížení jaderného rizika, práh náhodného vzniku války včetně nukleární se nebezpečně snížil.

A to i kvůli hybridnímu způsobu vedení vojenských operací, které volí Rusko nasazením neoznačených vojáků, podporou separatistů, informační kampaní a kyberútoky, které lze zaměnit s činností někoho jiného.

Ruský strategický bombardér Tupolev Tu-95 (v kódu NATO Bear)

Ruský strategický bombardér Tupolev Tu-95 (v kódu NATO Bear)

FOTO: MOD/2014, Reuters

Ruské letectvo podniká hlídkové lety v blízkosti vzdušného prostoru USA a evropských zemí NATO, a v některých případech ho i porušilo. „Americké i ruské jaderné zbraně jsou v pohotovosti s jemnou spouští,“ uvedl americký vyjednavač Richard Burt.

Podle něj mohou být odpáleny do 15 minut. Riziko narůstá s taktickými jadernými náložemi.

Loňský únorový převrat v Kyjevě byl z Putinova pohledu zvratem na samém prahu Ruska, který změní nakloněnou Ukrajinu v předsunutou zónu EU a NATO. Po letech výhrad vůči rozšiřování Aliance tak zjevně došel k závěru, že ruské zájmy a sféru vlivu ohlídá nejlépe vojenská akce.

Následovaly americké a unijní sankce a ořezávání kontaktů. Aliance už přerušila praktickou spolupráci a ponechala v činnosti jen diplomatický kanál. Od loňského května si s Ruskem nevyměňují data o vojenských aktivitách. Padlo i přímé spojení ustavené teprve počátkem roku 2013.

„Obama by měl zvednout telefon“

V listopadu Moskva odřekla účast na summitu o jaderné bezpečnosti 2016 a v prosinci ukončila spolupráci s USA na zajištění stovek tun svých zásob obohaceného uranu a plutonia pro vojenské účely, jež trvala 20 let, a Američané na ni vynaložili dvě miliardy dolarů.

K ujištění svých východních členů spustilo NATO sérii cvičení včetně citlivé oblasti Černého moře a vytváří předsunuté sklady zbraní. Rusko na to reaguje vlastními manévry, čerstvě velmi rozsáhlými na severu, a chystaným přesunem jaderných bombardérů na Krym. Kolo konfrontace se roztáčí naplno. Co podniknout, aby se divoký sled událostí dostal zpátky pod bezpečnou kontrolu?

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Ruské letectvo zahájilo cvičení u jižní hranice s Ukrajinou. Záběry z února 2015

Zdroj: Reuters

Otevřít všechny možné kanály komunikace, napsal list USA Today. Podle západních rozvědek žije Putin nejspíš v naprosté izolaci a komunikuje jen s úzkým okruhem jemu nakloněných lidí.

Záměr poslat Ukrajině západní zbraně by situaci nevyřešil, naopak jen zhoršil. „Prezident Obama by si měl vypůjčit list z diplomatické příručky kancléřky Merkelové, zvednout telefon a zavolat (Putinovi),“ napsal deník s narážkou na cílevědomou snahu německé političky.