"Kromě hledání řešení konfliktu musíme současně usilovat i o to, aby se z Ukrajiny stal fungující stát. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím reformním úsilí a jsem vděčná ukrajinské vládě, že je k němu odhodlána i v těžkých časech," řekla Mogheriniová.

"To je důvod, proč jsme makroekonomickou podporu Ukrajiny zvýšili o 1,8 miliardy eur (50 miliard korun). Ale od mezinárodního společenství je třeba mnohem, mnohem víc," zdůraznila.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku také podpořila úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea o vyjednání zastavení bojů na Ukrajině. "Diplomatické řešení konfliktu nemá alternativu," prohlásila s tím, že EU trvá na realizaci dohod z Minsku. Dohody o příměří byly uzavřeny loni v září, nejsou ale dodržovány.

Riziko pro celý svět

Samotný konflikt na Ukrajině označila Mogheriniová, která od listopadu 2014 zastává také úřad místopředsedkyně Junckerovy komise, za riziko pro bezpečnost celého světa. "Byl porušen jeden ze základních principů mezinárodního práva, respektování celistvosti a suverenity státu," řekla. "Musíme proto zastavit konflikt a obnovit respekt k mezinárodnímu právu," zdůraznila.

Šéfka unijní diplomacie se také ohradila proti tvrzení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že EU vyvolává konfrontaci s Ruskem. "Naše vize vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem byla v posledních desetiletích vždy založena na principech partnerství, prosperity a bezpečnosti. Evropská unie nemůže být nikdy popisována jako projekt namířený proti někomu," prohlásila Mogheriniová. Osmadvacítka podle ní má stále zájem na spolupráci s Ruskem, není ale ochotná vzdát se svých klíčových hodnot.