Blair v parlamentu řekl, že Butlerova zpráva je vyvážená. Připustil také, že je stále zřejmější, že Irák neměl zásoby zbraní hromadného ničení.

Přesto se domnívá, že politika, která nakonec vedla k válce, byla správná.

Údajně se tak nepodcenila nebezpečí plynoucí ze zjevného záměru bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna si zbraně hromadného ničení opatřit a případně se o ně podělit s teroristy.

Neprověřené zdroje šokují

"Kvalita dodaných informací, které zahnaly zemi do války, nebyla dobrá," uvedl Butler pro tisk.

Zpráva o 196 stránkách tvrdí, že MI6 dostatečně neprověřila zdroje a opírala se o údaje tzv. z druhé ruky. Údajně šlo o "nepodloženost" některých tvrzení, nikoli o "úmyslné deformování nebo trestuhodnou nedbalost" tajných služeb.

Jako mylná se ukázala zejména část, v níž se tvrdilo, že Irák může do 45 minut zaútočit zbraněmi hromadného ničení.

Komise: vláda vědomě nelhala

Komise odmítla, že by veřejnost klamal záměrně samotný Blair. Není prý ní pochyb, že vláda pevně věřila tomu, co veřejnosti předkládala. Kromě jiného proto, že by bylo "velmi hloupé" předkládat Britům nepravdivá tvrzení, když po válce bude vše zřejmé.

"Naším názorem poté, co jsme přezkoumali veškerý materiál, je, že názory ve (pozn. vládním) fasciklu (pozn. o iráckých zbraních hromadného ničení) šly na samu hranici dostupných výzvědných informací, ale ne za ni," uvedl Butler.

Britská zpráva následuje obdobné prohlášení americké strany. I ona neprokázané tvrzení vůči Iráku zdůvodnila špatnou prací zpravodajských služeb. [celá zpráva]