„Je nejvyšší čas,“ uvedla Anna Kinberg-Batrová, nově zvolená šéfka opoziční konzervativní Umírněné strany. Přitom ještě v březnu členství odmítalo 50 procent, zatímco 30 procent se vyslovilo pro.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Až dosud se debata o přistoupení do NATO zadrhávala na třech překážkách: na chybějící podpoře veřejnosti, chybějících hlasech v parlamentu a na Finsku, protože se bralo za hotovou věc, že o případné začlenění by požádaly obě země současně. „První okolnost už neplatí, druhá a třetí se vyvíjejí,“ podotkl list Dagens Nyheter.

Dvojnásobný hon na ponorku skončil bez úspěchu

Stoupencům zřeknutí se staleté neutrality hraje do karet i fakt, že po vypuknutí ukrajinské krize pronikavě vzrostl počet průzkumných letů ruských vojenských letadel nad Baltem.

Švédy vylekal také incident, kdy se ruský průzkumný letoun nebezpečně přiblížil k civilnímu stroji skandinávských aerolinií SAS, a znepokojil je také loni v říjnu neúspěšný hon na cizí ponorku ve výsostných vodách země tří korunek.

Teprve minulý týden armáda oznámila, že spustila i druhé velké pátráni po neznámé ponorce. Došlo k němu jen týden poté, co ozbrojené síly oficiálně ukončily první hon v okolí Stockholmského poloostrova.

„Námořnictvo prohledalo loňského 31. října vody v okolí hlavního města. Stalo se tak kvůli tipu od důvěryhodné osoby,“ potvrdil mluvčí armády Jesper Tengroth.

Námořnictvo však neobjevilo žádnou ponorku. Švédské úřady později oznámily, že podle důkazů malá ponorka vplula nezákonně do švédských vod a pak unikla do Baltského moře.

Nemáme ozbrojené síly, které by šlo brát vážněStefan Hedlund, politolog z univerzity v Uppsale

Armáda neupřesnila zemi, z níž měla ponorka pocházet. Podle bezpečnostních odborníků však šlo o Rusko. „Nemáme ozbrojené síly, které by šlo brát vážně. Proto se nám Rusové smějí,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung Stefan Hedlund, politolog z univerzity v Uppsale.

Anita Söderströmová, učitelka mateřské školy v Göteborgu, televizi ARD vysvětlila, proč už zpochybňuje neutralitu. „Nemyslím si, že by nás čekal osud Krymu. Ale sílí mé pochybnosti, že bychom se sami ubránili.“

Vláda přidá armádě, studii však nechce

Ve Stockholmu se už delší dobu diskutuje o nové obranné strategii. Loni se vláda rozhodla vyčlenit pro armádu víc peněz a objednala nové ponorky a bojová letadla.

Vládní sociální demokracie nadále změnu bezpečnostní strategie odmítá.
„Bylo by to znamení, že chceme zavrhnout naše tradiční postavení státu mimo vojenské bloky,“ odmítla ministryně zahraničí Margot Wallströmová návrh opozice nechat vypracovat studii kladů i záporů možného členství.

Král nevelí
Švédská armáda podléhá vládě, nikoli ministerstvu obrany
Od roku 1975 není vrchním velitelem král
V roce 2010 byla zrušena branná povinnost
Armáda se skládá z pěchoty (19 100 mužů), námořnictva (7100) a letectva (7700)
Ještě v roce 2001 čítala pěchota 42 tisíc mužů
Výzbroj pozemní armády tvoří 120 tanků Stridvagn, 509 obrněných transportérů CV-90
Námořnictvo disponuje pěti ponorkami, 11 korvetami, 11 minolovkami a 13 hlídkovými čluny
Letectvo používá 121 bojových letounů Saab Jas-39 Gripen
Zdroj: Jane´s Defenxce Weekly