Extrémní případ poukazuje na mnohem větší problém, kdy velké množství Romů nuzně přežívá v táborech u evropských měst. Nejen ve Francii dochází ke konfliktům se starousedlíky.

Holčička údajně bydlela právě v takové primitivní osadě u Champlan. Zemřela 26. prosince na syndrom náhlého úmrtí kojenců.

Hrobové místo k pohřbení zesnulé Romky už nabídl starosta nedalekého města Wissous Richard Trinquier. Tamní hřbitov prý přijme tělo Romky stejně jako kohokoli jiného. „Každý má právo na slušný pohřeb,” uvedl. Postup svého kolegy v úřadu označil za „nepochopitelný” a „nehumánní”. Pohřeb by se měl nakonec konat toto pondělí, deset dní po dívčině smrti.

Rovnost tváří v tvář smrti

Kritiky se Leclerc dočkal také ze strany aktivistů bojujících za větší solidaritu s Romy. Chování hlavy Champlanu označili za případ „rasismu, xenofobie a stigmatizace”. „Tváří v tvář smrti bychom si měli být všichni rovni,” uvedl k případu poslanec francouzského parlamentu za zelené François de Rugy.

Romové, hlavně z Rumunska a Bulharska, se pohybují po celé Evropě a vyvolávají konflikty. Ve Francii jsou tábory často likvidovány a Romové deportováni. Většina z asi 20 000 Romů žijících ve Francie bydlí v provizorních osadách.

Napětí v Anglii

Také Romové z východu Slovenska jsou konfliktním tématem. Například na předměstí anglického Sheffieldu vyvolávají od roku 2013 napětí. Nespokojenost s Romy v předměstí Page Hall vedla k vytvoření sdružení místních obyvatel, které monitoruje chování slovenských přistěhovalců a snaží se situaci zklidnit. Podle sdružení lze situaci přirovnat k sudu se střelným prachem, který hrozí explozí. Sdružení odmítá označení domobrana.

The Guardian zmínil i zprávu bulvárního listu The Daily Express, podle níž majiteli jednoho místního obchodu chtěli romští teenageři za 250 liber (8100 korun) prodat dítě. Místní obyvatelé podle The Guardianu uvítali, že úřady se jejich problémy začaly zabývat.

Britský vicepremiér Nick Clegg předloni vyzval romské přistěhovalce, aby brali ohled na britský způsob života. V rozhlasovém rozhovoru ale zdůraznil, že nejlepší cestou k řešení sporů je "spolu vzájemně mluvit". Stejně tak podle něj Británie musí zůstat otevřenou zemí.