Rozhodnutí odevzdat Krym Ukrajině prosadil před šedesáti lety tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov s odkazem na kulturní a hospodářské vazby poloostrova s Ukrajinou. Do té doby patřilo toto území od roku 1783 Rusku.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Krym jako součást Ukrajiny fakticky uznalo takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, které spolu se západními mocnostmi podepsalo i Rusko.

Podle Matvijenkové bylo ale Chruščovovo rozhodnutí chybné a odporovalo tehdejší sovětské ústavě. „Rozhodli jsme se obnovit historickou spravedlnost a připravit návrh zákona, v němž bude toto (Chruščovovo) rozhodnutí označeno za nezákonné, za krok bez právní síly a právních následků od okamžiku přijetí,“ řekla Matvijenková.

FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

Horní komora se problémem Krymu bude zabývat proto, že v její kompetenci jsou otázky spojené se změnou hranic.

Pod dohledem mezinárodních soudů

Odevzdání Krymu Ukrajině podle Matvijenkové odporovalo sovětské ústavě.

„Změny hranic Ruské federace bylo možné provést jen s jejím souhlasem, který mohl padnout jen na základě referenda. Nic takového se nestalo, a proto byla mimořádně hrubě porušena ústava,“ konstatovala. Protože dnešní Ruská federace je právním nástupcem SSSR, má podle ní právo tehdejší zákony přehodnotit.

Ukrajiny se rozhodnutí ruských senátorů nijak nedotkne, protože Krym je od letošního března stejně součástí Ruska, řekla Matvijenková.

Její kolegové v Radě federace se shodují v názoru, že ke zrušení Chruščovova rozhodnutí z roku 1954 budou muset přihlížet i mezinárodní soudy, které by případně mohly březnovou krymskou anexi projednávat.