Článek
Oba manuály nesou označení NOFORN (no foreign nationals), jsou tedy určeny výhradně pro občany Spojených států. Podle EUobserveru by se takto označené dokumenty neměly dostat ani do rukou tajných služeb spojeneckých zemí.
Příručka Surviving Secondary z roku 2011 radí agentům, jak se zachovat v případě, kdy jsou z běžné hraniční kontroly posláni na osobní prohlídku. Podle EUobserveru je dokument založen na takzvané taktice zdravého rozumu.
Hlavní je mít krytí
Agent by měl být psychicky připravený, nenosit žádná elektronická zařízení, jež by ho mohla prozradit. Neměl by se kousat do rtů, nedávat víc informací, než je nezbytné, a rozhodně by se měl vyhnout výrazům jako „přísahám”.
Podle Surviving Secondary nejlepší způsob, jak oklamat pohraničníky, je mít „logické, dobře nacvičené a věrohodné krytí”. Je také třeba mít někoho „na lince”, kdo věrohodnost krytí dokáže potvrdit.
Patnáctistránková příručka uvádí mimo jiné příklad, kdy byl jeden americký agent zastaven na letišti v EU kvůli stopám výbušniny v jeho zavazadle. Dotyčný byl odeslán k dodatečnému výslechu, ale stráž prý oklamal sdělením, že absolvoval ve Washingtonu protiteroristický výcvik, a byl propuštěn.
Nejpřísnější jsou Izraelci
Haarec v souvislosti s touto příručkou napsal, že CIA cvičí své lidi, jak vstoupit a opustit Izrael přes letiště Bena Guriona v Tel Avivu bez povšimnutí. „Tento dokument CIA poskytuje další důkaz toho, že Izrael je terčem operací této výzvědné služby," dodal.
Manuál označuje mezinárodní letiště Bena Guriona jako jedno z letišť, kde jsou kontroly prováděny důkladně. Na ostatních místech prý pohraniční pracovníci provádějí pouze prvotní zběžnou kontrolu, protože „obecně nemají čas ani prostředky k důkladnějšímu prověření dobrých úmyslů cestujících”.
Cestující jsou k druhému, důkladnějšímu prověření (secondary screening) posíláni v případě, že se vyskytnou nějaké nesrovnalosti při jednání s imigračními úředníky, celníky nebo bezpečnostními pracovníky, vysvětluje Surviving Secondary. Upozorňuje, že se tak může stát nejen při příletu a odletu, ale i při tranzitu. Úředníci navíc mohou cestující vybírat i náhodně.
V EU agenty skoro nikdo neodhalí
Druhý dokument, dvanáctistránkový Schengen Overview, poskytuje přehled různých elektronických kontrolních systémů v Evropské unii. Uvádí, že tyto systémy nejsou navrženy pro kontrašpionáž, a proto "představují minimální identifikační hrozbu" pro americké agenty.
K tomu příručka dodává, že možnou výjimkou může být Entry/Exit System (EES), který by měl být uveden do provozu příští rok. Tento systém má zaznamenávat čas a místo vstupu a opuštění EU u cestujících, kteří nepocházejí z členských zemí, včetně těch, kteří nepotřebují víza, což se týká právě občanů USA.