"Byl to krátký, ale významný šramot," konstatovali vědci. Klaus Seidensticker z DLR dodává, že modul nejprve dosedl na měkkou, několik centimetrů silnou vrstvu a o několik milisekund později už se jeho nohy dotýkaly tvrdého, možná ledového podkladu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zvuk dokumentuje "vůbec první kontakt lidmi vyrobeného objektu s povrchem komety", říká Seidensticker.

Sonda však po prvním kontaktu s kometou ještě pravděpodobně poskočila a přistála v příkopu, který jí brání v přístupu ke světlu. Aparát se tak brzy ocitl bez energie. I kdyby ale umlkl nadobro, vědci jsou již nyní nadšeni množstvím dat, která stačili získat.

První snímek komety Čurjumov-Gerasimenko zaslaný na Zemi modulem Philae

První snímek komety Čurjumov-Gerasimenko zaslaný na Zemi modulem Philae

FOTO: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR/, Reuters

Odborníci se teď spoléhají na mateřskou sondu Rosetta, která obíhá kolem komety a v lednu by měla při "přízemním letu" pořídit obzvlášť kvalitní snímky. Sonda by se měla ze 30 kilometrů přiblížit ke kometě na pouhých pět kilometrů, řekl šéf letového provozu ESA Paolo Ferri.

Vědci doufají, že shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Jedním z úkolů mise je zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.