"Je viditelně rozzloben nad sledem otázek reportéra Davida Dimblebyho a část hněvu směřuje vůči němu osobně," citovala BBC jednoho ze svých šéfů o 50minutovém rozhovoru natočeném minulou středu v New Yorku, který bude vysílán dnes večer.

Exprezident v něm poprvé ztratil klid, když hovořil o skandálu na veřejnosti. Nejprve se údajně obořil na média za jejich dotěrnost ,a když Dimbleby trval na odpovědi, stočil rozhořčení na něj.

"Není to jen nějaký blesk, který je hned pryč. Je to cosi neutuchajícího," popsal Clintonovu zlostnou reakci představitel stanice. Podle něj to "dá veřejnosti jiný pohled na prezidentovu povahu a vyvolá to otázku, zda skutečně lituje minulých událostí, jak říká".

Upřímná zpověď, nebo prázdný kýč?

"Nepřekvapuje, že média se hned na začátku zaměřují na některé věci," prohlásil Clintonův mluvčí Jim Kennedy. Ujistil však, že většina 957stránkové knihy je věnována podstatným otázkám a dějinám, politice a jeho rozhodování.

V nedávném rozhovoru pro časopis Time připsal Clinton pletky se stážistkou Lewinskou nevyřešené zlobě, kterou prý v sobě choval. To jej údajně vedlo k neracionálnímu a destruktivnímu chování. Totéž řekl v roce 1998 na vysvětlenou členům své vlády.

Ačkoli byl obsah knihy do poslední chvíle přísně tajen, někteří exprezidentovi bývalí poradci pasáže rukopisu četli a netají se tím, že své mládí a začátek politické kariéry prý vylíčil upřímněji než osm let v Bílém domě. Je v tom podle nich znát napětí mezi historickou polemikou a osobním "cajdákem" a také to, že tuto část už psal pod časovým tlakem.

Právě tento závěr si o knize udělal list The New York Times, jenž dostal možnost ji posoudit v předstihu. Časopis Newsweek napsal, že jde o bezobsažný kýč, z něhož se člověk nedozví mnoho nového.

Krach s bin Ladinem a zdravotnictví

V nedělním rozhovoru pro televizi CBS exprezident předeslal, že za největší neúspěchy považuje, že se během jeho vlády nepodařilo chytit bin Ládina, v té době ještě "řadového teroristu", a také že nepřesvědčil Izrael a Palestince k uzavření míru.

V domácí politice lituje, že neprosadil reformu zdravotnictví, a nejvíc prý nesnášel svou přezdívku Slizký Vilda, což mělo znamenat, že je bezzásadový. "Ten, kdo se skutečně objektivně podívá na můj politický život, nemůže tvrdit, že jsem ničemu nevěřil," řekl.

Tak či onak napjaté čekání na knihu pamětí postavilo Clintona v USA opět do středu pozornosti. Předběžné objednávky pokryly první plánovaný výtisk půldruhého miliónu kusů a hovoří se o nejúspěšnějším titulu politické literatury v amerických dějinách.

Kritizuje Bushe za iráckou akci

Proti Clintonovi již pálí jeho dřívější nepřátelé z konzervativních řad. Podle šéfa organizace Američané pro daňovou reformu Grovera Norquista Bushova vláda po útocích z 11. září 2001 ne dost kritizovala Clintona, jenž podle něho nese svůj díl odpovědnosti.

Vinu za zničující teroristické útoky proti New Yorku a Washingtonu připsal Clintonovi představitel lobbistické organizace Sjednocení občané David Bossie, který pro ten účel zakoupil reklamní časy v době exprezidentova víkendového rozhovoru pro televizi CBS.

Konzervativní rozhlasový moderátor Rush Limbaugh knihu překřtil na Moje lež, aniž ji četl. Střet s Bushem navozuje i kritika, které jej Clinton podrobil za invazi do Iráku. V neděli totiž v CBS řekl, že USA udělaly chybu, když nenechaly zbrojní inspektory OSN dokončit v Iráku pátrání po zbraních hromadného ničení a zaútočily.

"Následkem konfliktu došlo k výraznému pronikání teroristických skupin do Iráku. Myslím si, a myslel jsem si to i předtím, že zdaleka největší teroristická hrozba je ta, kterou představuje al-Kajdá," řekl Clinton, i když připustil, že Iráčanům je lépe bez svrženého Saddáma.